Polibek Můzy a co z toho dnešního dne vzešloSen o věčnostiPrach jsi a v prachse obrátíš,knihy posvátnétento kismet ti strojí.Láskou stoupáš k výšinám,v naději, že jeho prst tě mineVšak pohleď pravdě do očítvé břímě je příliš silnéstahuje tvou duši do temnotykde paprsek sotva živořía skoná v letujako jepice nad vodouklid nalezneš na břehu řeky Lethétam žití je tak lehkéjako křídla motýlítam je vesmír blízkodlaněmi ho pohladit můžešsladký polibek mu dátnechat vášní se spálita pak jako Fénix z popelaznovu vstát