Jen tak - Diskuze a zkušenosti

144 uprimnos-neuprimnost? predstieranie-iluzia?

smutna nemoze rozdavat skutocnu radost.

preco si ta dusa voli smutok?

VodniVila » 144 Asi protože ví kdo je, co chce, ale neví jak toho dosahnout..

144 » VodniVila asi proto ?

smutok je cesta dosiahnutia ciela, alebo smutok je unik, alebo kapitulacia?

VodniVila » 144 Jo smutek nas posouvá dál... pomáhá nám uvědomit si co je pro nás důležité, je to jen momentální stav mysli tak jako když svítí slunce a další den prsi...

VodniVila » 144 Jenže to.jde pomalu... smutek nerozhyba ozubene kolecko které je potřeba rozhýbat a by se daly veci do pohybu.. a pak duše tápe..

VodniVila » VodniVila Nebo jo?

144 » VodniVila anebo je ta teorie nutnosti smutku jenom vyhovorka?

VodniVila » 144 Nutnost? Alespoň to donutí se popřemýšlet.. nebo alespoň pokusit se zmenit situaci.. pokud to přijde samo nejde s tím nic udělat... jen myslet..

VodniVila » 144 Kde hledat odpovědi na otázky které neumím položit? A vím ze jsou lidé kteří umí na takové neotazky odpověďet.. ale nějak se z meho života vytratili a ja je chci znovu najít..

Buddha/2 » VodniVila Smutek je pasivní (jin). K rozhýbání je potřeba aktivitu (jang)

VodniVila » Buddha/2 Rozved to...

Buddha/2 » VodniVila Uf
Jako že ve smutku se můžeš utápět jak dlouho libo, ale nic tím neměníš. Teprve až se rozhodneš, že už stačilo a dostaneš nebo najdeš v sobě nějaký impulz ke změně, půjdeš s tím něco udělat...

Najdise.cz » VodniVila Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Zkus i vnější teplo. Pohyb. Fyzickou práci, kdy nebudeš mít čas sledovat pocity. Pomáhá to vystoupit z kruhu

144 » VodniVila " Kde hledat odpovědi na otázky které neumím položit? A vím ze jsou lidé kteří umí na takové neotazky odpověďet.. ale nějak se z meho života vytratili a ja je chci znovu najít.. "

ano umenie klast otazky, ktore vedu k pochopeniu

zda sa ze si pripravena, vacsina ludi je na otazky velmi citliva a berie ich ako utok

Habakukk Tím pádem je namístě otázka..; Je člověk schopen dostávat stejně tak jako dávat..? Buddha to trefil..- jin jang
Dobromyslnost si lze vybít kanadským žertíkem a zlomyslnost například opitím celé hospody...
Ale každý má své způsoby dosahování harmonie..:)

špejlička Ono je fajn, když poznáš někoho, kdo tě dokáže pochopit, uchopit, pojmout až "do dna". A jelikož tam vidím podobnost se mnou, tak ti radím, aby sis uvědomila svou jedinečnost a začala se mít hlavně ráda a nesrovnávala se s ostatními. Důležitá je ovšem pokora, nejsi lepší než ostatní, ale nikdo není lepší než ty. A ve skutečnosti si myslím, že nejlepší je poznávat se sám a dojit ke všemu sám a nefunguje to tak, ze v osmnácti jsi dospělý a konec. Každý den je nový a každou chvilkou se posunuješ dal. Vztahy jsou asi důležité, lidi ti mnoho dají a otevřou někdy oči, skrze ně a s nimi poznáváš sebe a rosteš. Jenže dobré si uvědomit, že jediný kdo s tebou bude do konce života jsi ty. Lidi tak rádi podléhají různým organizacim, církvím, sektám v touze někam patřit a zařadit se. Já třeba občas taky bulím, protože se neumim zařadit do společnosti a vždy budu za sebe. Ale uvnitř jsem silná a nebojím se a vím, že jdu po dobré cestě.

VodniVila » špejlička Děkuju hezké.. ja se ráda mám.. ale asi ne dost.. a je mi úplně naprosto jasné že v 18 člověk nedospěje.. nejsem naduta.. spíše naopak vnímava a premysliva.... což asi bude ten zadrhel.. jelikož můj bývalý je naprostý nadutec a je dokonale šťastný, spokojeny a sebe miluje víc než kohokoli jiného..

Buddha/2 » VodniVila Ta jeho charakteristika mi hodně připomíná naše poslední dva hradní pány . Ale tak nějak jim tu velkou sebelásku ani nezávidím

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Bořinka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Duše plačící...přitom rozdávající radost...je to tak...Ptáš se, proč takový rozpor, hledáš odpovědi..i duše má dvě části..Ta jedna je Vědoucí/je to Podstata..Vědomí/..a ta druhá je nevědoucí.. s tou se ztotožňujeme, a proto vnímáme svět s tímto nepochopením a často i bolestí a hledáme porozumění...zevně ho však nikdy nenajdeme...Vědoucí část duše stále jemně oslovuje tu svoji druhou část...přitahuje ji k sobě...odpovědi nenajdeme venku, ale uvnitř...není třeba se moc ptát...je třeba se ztišit a nedělat nic..jen být ticho..nemyslet...nemluvit...jen koukat, jak se myšlenky vyplavují, a jak opět mizí...to je poznání, že vše je iluze...