Marhon
sem čekala, kdo tu co napíše, páč mě to taky zajímalo. měla sem to dost často, už od dětství, že se mi vyklaly zuby a budila sem se z hrůzou, že mi vypadl zub a zkoušela sem, jestli tam fakt je a jestli se nevyklá. no, zatim mam všechny. u mě je možný, že sem si to vyklání vytvořila sama, protože je dost možný, že ze spaní šoupu předníma zubama o sebe a od toho vznikl ten pocit. ale je fakt, že sem někde sebrala, už nevim kde, že špatný, vyklající se, vypadávající zuby, sou ze stavu neschopnosti řešit problém. opak toho, zakousnout se do toho a udělat to. prostě neustoupit, dotáhnout to do konce, vyřešit to. pokud jde o problém, co nemá řešení tak jak si přejeme a nejsme schopní s nim pohnout nebo se se ho pocitově zbavit, tak hold se do toho nemůžeme tak zakousnout, máme špatný zuby a vypadávají nám a nejsme schopní to ovlivnit, protože nemáme už čím se zakousnout. no, to je čistě jen moje dedukce, ve snářích je něco jinýho, ale na mě to tak nějak sedělo.