Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Potřebuji radu - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Potřebuji radu
26.06.2015 - 23:03
Misaela
Potřebuji radu
Ahoj všem, jak už název sám vypovídá, potřebuji radu. Týká se to zaměstnání a vlastně i psychiky. Před asi rokem a půl jsem začala pracovat na poště jako přepážkový pracovník. Nejspíš víte, že pošta má smlouvy s pojišťovnami a bankami, takže i pracovníci musí lidem nabízet jejich produkty. Samotný chod mě opravdu bavil, ale nabízení mi prostě nešlo. Naše vedoucí, o té bych se vám tu mohla rozepsat nekonečně dlouhou slohovkou, tak to zkusím zkrátit. Naše vedoucí je žena asi 35 let, nemá žádné děti a pošta je jejím životem. Tudíž se dá očekávat, že bude chtít prosperující a nejlepší pobočku pošty na světě! Počínaje jejím kontrolováním a nadáváním, psychickém ponižování a shazování, že každý měsíc se pošta komplet obmění zaměstnanci. Já jsem psychicky slabší člověk, věci si hodně beru, a tak jsem to tam vydržela půl roku. Poté, co jsem se psychicky zhroutila jsem skončila v nemocnici s vysokým nitrolebečním tlakem, kde mi každý druhý doktor říkal, že to je velkou mírou způsobené i mou psychikou. Byla jsem tedy nějaký čas na neschopence, do dnešní doby jsem na pracáku a snažím se najít si místo, kde bych mohla alespoň pár dní v týdnu normálně spát, nebudit se zděšením, že musím zase na poštu, nebýt neustále ve stresu, nebrečet, že už tam nechci apod. A tímto se dostávám k jádru věci. Jelikož nemůžu najít místo, začínám z toho šílet. Přepadává mě úzkost a smutek. A čím dál tím víc přemýšlím, zda nejít na jinou poštu, s vírou, že to tam bude lepší. Co si budem nalhávat, peníze člověk potřebuje a pošta platí slušně. Ale mám strach, tam jít. Bojim se, že tam zase bude nějaká takováhle vedoucí a zase se sesypu. Chci se vás tímto zeptat, poprosit... mám do toho jít? Vím, že bych to měla vědět především sama, ale já vážně nevím. Jedna moje část říká "ježiš běž, musíš být víc obrněná vůči takovým lidem" a druhá, že mám raději ještě hledat. Poprosila jsem anděle, aby mi ukázali cestu k dobrému zaměstnání a v podvědomí cítím, že bych měla zkusit právě tu poštu. Co myslíte?
29.06.2015 - 21:08
| Filtr
Dr.Voštěp
hmmm...Tvá "šéfka" asi nepochopila, že její náplní práce je vás motivovat, nikoli psychicky vydeptat a po půl roce odrovnat - upřímně, taky moc nechápu, proč tihle lidé chtějí udělat kariéru na "prácí s lidma", když na to nemají a hodili by se spíše do nápravně-výchovného ústavu
..nicméně, to proč (a co vlastně přesně) dělá je vcelku podružné a důležité bude, co uděláš Ty.
Jestli nerada řešíš konflikty, tak se to buď budeš muset naučit - ono to jde i bez (těch Tvých) emocí, které Ti vadí(a škodí) -anebo- si vybrat jinej typ práce (tj. bez šéfa či prac. kolektivu).
No, ale pokud jsi tam ještě nepodala výpověď, tak si zkus (jen tak na procvičení) aktivní obranu - třeba stížnost na bossing (jejímu šéfovi), anebo rovnou žalobu přes advokátem (klidně i zpětně)...uvidíš jak si tihle lidi najednou nadělají do gatí(či pod sukně) a když se jim někdo postaví, tak se stáhnou.
Je na to ale potřeba překonat svůj vnitřní strach a k tomu Ti může paradoxně pomoci, pokud si uvědomíš, že Tě pak sice stejně vylejou, ale vyzkoušíš si, jaké to je se vzepřít.
Držím Ti palce
..nicméně, to proč (a co vlastně přesně) dělá je vcelku podružné a důležité bude, co uděláš Ty.
Jestli nerada řešíš konflikty, tak se to buď budeš muset naučit - ono to jde i bez (těch Tvých) emocí, které Ti vadí(a škodí) -anebo- si vybrat jinej typ práce (tj. bez šéfa či prac. kolektivu).
No, ale pokud jsi tam ještě nepodala výpověď, tak si zkus (jen tak na procvičení) aktivní obranu - třeba stížnost na bossing (jejímu šéfovi), anebo rovnou žalobu přes advokátem (klidně i zpětně)...uvidíš jak si tihle lidi najednou nadělají do gatí(či pod sukně) a když se jim někdo postaví, tak se stáhnou.
Je na to ale potřeba překonat svůj vnitřní strach a k tomu Ti může paradoxně pomoci, pokud si uvědomíš, že Tě pak sice stejně vylejou, ale vyzkoušíš si, jaké to je se vzepřít.
Držím Ti palce
30.06.2015 - 10:21
| Filtr
Misaela
» Dr.Voštěp
No kdyz mluvis o tech stiznostech...
Ja jsem si musela na poste zalozit zivotni pojisteni, kde platim kazdy mesic nejakou castku. Z te prace jsem odesla a jsem ted na pracaku. Na te same poste dela muj pritel, ten to tedy zvlada bez problemu. On jednim uchem dovnitr a druhym ven, moc si to nebere, ne jako ja Proste vsichni vedeli, ze jsme spolu (uz spolu zijeme). A asi dva mesice jsem to zivotko nezaplatila, a asi pred 14 dnema prisel pritel domu z prace s tim, ze za nim byla vedouci "hele pros nema misa zaplaceny zivotko?" on ze uz jsem si to zaridila. Ona "a jak si to zaridila?"... no proste ho vyslychala dokud to z nej nevytahla.
Penize jsem tam poslala, ale nez jim dorazily, tak ona uz zase na pritele, proc to neni zaplaceny, jaktoze jsem to nezaplatila apod.
To uz jsem se s prominutim nasrala a volala na pojistovnu, vysvetlila jsem jim celou situaci, a ze si nepreju, aby moje byvala vedouci vedela tyhle veci, je to ciste ma osobni vec.
Slecna byla velmi vstricna a dala na prislusny obor u nich na pojistovne to, ze moje vedouci rika osobni veci klientu tretim osobam. Takze ted se to resi.
Za tu dobu jsem se dala trochu do kupy a nenecham si od ni takhle nicit zivot. Ne, ze by pritel nevedel o veskerych financnich vecech, ale citila jsem, ze tohle ona proste nemuze.
Ja doufam, ze tam na tu postu nekdo pujde a udela jim tam z toho kulnicku na drivi.
Ja jsem si musela na poste zalozit zivotni pojisteni, kde platim kazdy mesic nejakou castku. Z te prace jsem odesla a jsem ted na pracaku. Na te same poste dela muj pritel, ten to tedy zvlada bez problemu. On jednim uchem dovnitr a druhym ven, moc si to nebere, ne jako ja Proste vsichni vedeli, ze jsme spolu (uz spolu zijeme). A asi dva mesice jsem to zivotko nezaplatila, a asi pred 14 dnema prisel pritel domu z prace s tim, ze za nim byla vedouci "hele pros nema misa zaplaceny zivotko?" on ze uz jsem si to zaridila. Ona "a jak si to zaridila?"... no proste ho vyslychala dokud to z nej nevytahla.
Penize jsem tam poslala, ale nez jim dorazily, tak ona uz zase na pritele, proc to neni zaplaceny, jaktoze jsem to nezaplatila apod.
To uz jsem se s prominutim nasrala a volala na pojistovnu, vysvetlila jsem jim celou situaci, a ze si nepreju, aby moje byvala vedouci vedela tyhle veci, je to ciste ma osobni vec.
Slecna byla velmi vstricna a dala na prislusny obor u nich na pojistovne to, ze moje vedouci rika osobni veci klientu tretim osobam. Takze ted se to resi.
Za tu dobu jsem se dala trochu do kupy a nenecham si od ni takhle nicit zivot. Ne, ze by pritel nevedel o veskerych financnich vecech, ale citila jsem, ze tohle ona proste nemuze.
Ja doufam, ze tam na tu postu nekdo pujde a udela jim tam z toho kulnicku na drivi.
© 2007-2024 Najdise.cz