Nevinnost je proměnou v proviněníco včera bylouž dnes jiš neníNevolností se tělo zmítánad vzpomínkama,to je ta tíhaJe bludným kamenemco táhl mne k zemivzpomínat na lidijenž nejsou mezi námiDřív bylo fajnnebylo starostípak ale přišli a začlo i neštěstípak ten chaosbyl vyjádřen na papíruchaos byl v hlavěpotom i v kvartýrujde chaos zastavitptám se i dnesavšak sám nevímjestli se mnou furt jestJsou už jen myšlenkyjak pujdu dálnajít ten smyslco už jsem zakopaldlouhá je cestaZkončil už žalohlédl nazpěta jde se zas dál