jsem divoženka - Diskuze a zkušenosti

Háňa* Líčím se přiměřeně, jenom tak, abych nestrašíla . Občas nosím sukni a občas kalhoty, občas korále a občas pohorky - záleží na prostředí, ve kterém se pohybuji. Být přírodní ženou pro mě neznamená ostentativně na sebe navlíct při každé příležitosti sukni a zásadně si nikdy nezvýrazňovat řasy - to je myslím úplně v něčem jiném. Třeba v tom, že přírodní žena se strojí podle svého přírodního "pudu" a co si o tom myslí okolí, je jí srdečně jedno

Kdybych šla do lesa na houby, prodírat se skrz křoviny nebo na túru do hor v sukni, nepřipadala bych si jako divoženka, ale jako úplně něco jiného ... kromě toho, že bych se každých deset metrů do něčeho zamotala

Co se týká druhých, v čem chodí nebo jak se líčí - nelíčí, to je mi úplně jedno - nesleduji to a nezajímá mě to. Obecně, samozřejmě - občas mě někdo zaujme, to je jasná věc. Ale tím, co z něj vyzařuje, ne tím, v čem je oblečený.