Polyamorie - Diskuze a zkušenosti

Martin_B_D Je to síce pekne zaobalené, do pekných slov, ale primárne tam ide o sexualitu. Vzťah medzi mužom a ženou, alebo, medzi dvoma ľuďmi bez sexu je priateľstvo. Takže je to istá forma toho, ako mať viac sexuálnych partnerov. Už to slovo poly - je veľa, amor - pohlavná láska, hovorí o tom, že ide o sexualitu, pohlavie.
Problém je v tom, že sa pomiešali pojmy. Sú rôzne druhy lásky. Jednu nazvem agapé, láska voči všetkým bytostiam, bez rozdielu pohlavia, veku a podobne, láska, ktorú nám prezentuje Slnko, ktoré žiari na každého. Potom je láska pohlavná, teda Eros (Amor). Tieto dve lásky sa pomiešali a zamenili. Takže vidím to ako pokus uskutočniť agapé v hmote, pričom by mala byť duševná, alebo duchovná.
Ako tento sociálny experiment dopadne som sám zvedavý. Tak o 10 rokov uvidíme.

Jan1na Mne to prijde takovy trochu update kvetinovych deti.
Taky jim ta free love moc dlouho nevydrzela.
Ono to zni moc krasne, ze nebudes zarlit a budes prat svému partnerovi lasku nekde jinde. Spousta veci zni krasne, kdyz je zaobalena do peknych slov. Ale tu praxi si fakt nedokazu představit. Nedokazu si predstavit, ze muj partner prijde a rekne mi, ze jde na rande s jinou a ze se mam radovat s nim. To dokazou fakt hodne free a hodne "hippie" lidi.
Jsem zvedava na dalsi nazory a jestli se Ti k tomu nekdo vyjadri kladne. Urcite se takovi najdou, ale na me je to teda silny kafe. Nehlede na to, ze se v tom clanku nepise, co jako reknes svym detem?? Tatinek jde za jinou zenskou? Kdyz se tu nelze, tak ani detem??

Nuna » Martin_B_D No...a právě to,se snaží autor vysvětlit,že primárně tam o sexualitu nejde. Může jít,ale není to hlavním smyslem,může proběhnout fyzické spojení,ale vůbec není rozhodující. A pokud proběhne,je tam stěžejní to,jak se k němu člověk postaví. Ten starý model předkládá,že fyzické spojení,sex,je vrcholem všeho,děje se pokud jsou si lidé jisti,že k sobě tak nějak patří a nadále budou žít pouze spolu a milovat se také pouze spolu. Co si budeme nalhávat,už tam jsou podmínky,už tam je omezení,už tam jsou nějaké modely,které mohou vést v konečné fázi až k těm negativům,která jsem uvedla na začátku. Kdežto pokud se lidé pomilují,poděkují si za krásný zážitek a jdou si po svých,aniž by cítili nějaký tlak,či pocit "teď by se mělo...." je to něco,co může jen obohatit.Samozřejmě nemluvím o nějakých nahodilých sexuálních kontaktech s kýmkoliv - to ani článek ne - ale pokud běhá po světě víc takto nalazených duší,není problém sdílet s někým intimitu na této rovině. S tím zaměňováním pojmů - Láska je energie,je jedno,jaký název jí dáš,důležité je,jak ji uchopíš.Cítíš li,že Ty sám jsi Láskou,neděláš rozdíly s kým a na jaké úrovni a jakým způsobem chceš sdílet,velice snadno se také naladíš na energii někoho druhého a pak už je to jen a jen přenos,radost a štěstí :-)

Nuna » Jan1na Je to tak..květinové děti Ale v této éře byly jedním z hlavních činitelů drogy a alkohol,proto se ta myšlenka sama nemohla vyvinout v nic dál..prostě brzda.
Jinak pokud jde o ty děti - řešení vidím v soužití v otevřené výchově a vůbec v otevřeném způsobu života. Dítě je od narození zvyklé,že žije v prostředí mnoha lidí,všech věkových kategorií,všemožných povah,čerpá si co potřebuje,učí se... přirozeněji. Pokud má dítě jediný model "máma - táta - izolace" // ála myšlenka rodina je základ státu // nemá moc možností volby a nasaje samozřejmě to,co vidí,aniž by mělo šanci poznat to i jinak,srovnat si to,udělat si obrázek... jeden model nepovažuju za šťastný,což se nakonec i ukázalo zrovna na nás Ideál je samozřejmě komunita,ale na to jsou lidé ještě méně připraveni než na polyamorní svazky. Ale to je na úplně jinou debatu,třeba příště

Nuna » tulačka .. .. .. Ano Tulačko.. samozřejmě že strach,jako protipol Lásky,je oním "rušivým" a omezujícím elementem. Myslím,že to bude krásná debata,přečtu bukvy vaše všechny po víkendu

Martin_B_D » Nuna Ide tam primárne o sexualitu. Vysvetlím. Je to jednoduché a ľahko pochopiteľné. Ak by tam nešlo o sexualitu, tak by to bolo priateľstvo. To je bežná vec, nepotrebuje to špeciálny názov. Ak by si mala len jedného sexuálneho partnera a so zvyšnými amormi by si nemala telesné výmeny, tak by to boli tvoji priatelia, čo je bežná vec, nič nové. Takže ten rozdiel je primárne v sexualite.

Mýliš sa, takto to nefunguje. Fyziologicky to takto nefunguje. V mozgu majú ľudia 3 centrá pre lásku medzi pohlaviami. Jedno je sexuálne, druhé na romantickú lásku a tretie na trvalý vzťah. Pri milovaní sa spustí okrem sexuálneho centra aj tretie centrum pre trvalý vzťah. Takže sexualitou sa dvaja ľudia pevne spoja, je to dané prírodou. Jasnovidci hovoria navyše o pevnom energetickom prepojení skrz sexualitu. Takže to že sa pomilujú a poďakujú si a že to závisí od toho, ako sa človek k tomu postaví nie je celkom pravda.

Sloboda nemôže byť bez poznania. Napríklad ak niekto nepozná zákon gravitácie tak si myslí, že môže lietať, skočí zo skaly a zabije sa. Načo sa obmedzovať?
Podobne aj v láske a sexualite sú zákonitosti a len preto, že ich niekto nepozná, alebo nechce poznať neznamená, že nefugnujú. Človek, ktorý chce byť slobodný bez poznania sa podobná niekomu, kto je v lese v noci, môže síce ísť kde chce, ale celkom isto si nabije hubu. Naproti tomu ak je svetlo v lese, tak sa človek obmedzí, nepôjde predsa cez strom, v noci by si ho nevšimol a narazil by hlavou.

No áno, milovať môže koho chceš, môžeš milovať hviezdy, kvetiny, prácu, to je jedno, ale proste pletieš veci, prekrúcaš, zamieňaš všelásku s pohlavnou láskou. S hviezdami spávať asi nebudeš, alebo sa milovať, hoci básnicky povedané by to bola krásna metafora. Ide tu primárne o to, či človek má mať, alebo nemá mať viacero sexuálnych partnerov.

curry celkom dobry rozhovor http://zena.centrum.cz/volny-cas/…

v podstate mi je to velmi sympaticke, niekto v tom vidi nedostatok zodpovednosti ale ja v tom naopak vidim hlbku uvedomenia - ze svet aj ludia su mnohoraki, ze neexistuje jeden idealny model vztahu, ze je komunikacia medzi ludmi dolezita a je to vsetko o dohode a zbaveni sa predsudkov

vcera som bola na veceri v jednej restike, prisadol si k nam jeden mlady par, velmi sympaticke osoby, mimoriadne uctive, popriali nam dobru chut a pekny vecer, sadli si, prehodili sme par slov a tot vse, ale kedze boli skutocne blizko, nedalo sa nepocut o com sa rozpravaju, prisli si ujasnit istu vec, ziaden krik, ziadna zloba, zili v polyamornom vztahu - jeden muz a dve zeny, tu zenu do vztahu priviedla prva zena, v tomto rozhovore vlastne riesili situaciu ci sa ma k nim nova zena pristahovat alebo je priskoro....nechcem to tu cele tlmocit, mozem len povedat, ze taky respekt aky bol citit z ich rozhovoru voci sebe navzajom pocut len malokedy, fakt, nesebeckost, upriamenie na zaujmy toho druheho, zamilovanost, nech uz som alebo sme na to zvyknuti alebo nie a ci sa nam to paci alebo nie, aj takto sa moze dat zit :) je pre mna prekvapive, ze som na nich natrafila prave po podobnej diskusii, ktora bola na zverokruhu, vtipna zhoda okolnosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Bard Moe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je to zajímavý koncept smýšlení, to zcela určitě.

Přijde mi na tom především zajímavé to, že to vyrušuje spoustu myšlenkových návyků, které jsme naučeni ctít za celý náš celičký život. Konkrétně - dnes je většina vztahů do určité míry založená dost často na pocitech vlastnictví (byť třeba původně nebyla) - tedy následně vzniká žárlivost. (Velmi hrubě řečeno - Ten můj majetek, který jsem si tak opečovával a hýčkal, dnes byl na pracovní večeři s kolegy, ale co když mi ten majetek někdo ukradne?) Pohlcenost v mysli -> spousta představ (ze slov před stav) -> v kombinaci s pocitem vlastnictví vznikne žárlivost, která v extrémním stádiu samotný vztah ničí. Polyamorie z tohoto pohled tedy tento v dnešní době hodně podstatný a častý myšlenkový program prakticky vynechává. Dává volnost a svým způsobem bych řekl, že i skrze další principy v ní obsažené vede ke sníženému egoismu/egocentrismu. (Pokud však člověk princip žije a nikoli ho předstírá)

Dle mě je možná dobře, že se v tom někdo najde a začne i praktikovat. Stále navíc budím heslo "žij a nech žít", neb v poslední písničce jsem zapsal "Miluj a nech žít", byť významově skoro totožné, možná snad umocněné v tom, aby člověk žil a zároveň miloval život, nechal však prostor každému žít svůj život jak chce.



Vše je v hlavě a přitom nic je hlavou.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pro mne staré téma,které jsem řešila někdy před pěti lety.Ale dnes to vidím tak.Podle mne neexistuje žádná vztahová,citová,sexuální formace,která by vyhovovala všem a všechny činila šťastné a proto vyberme si každý pro sebe to nejlepší,co nám osobně bude vyhovovat.Pokud se někdo najde v polyamorii a nedělá to jen jako pózu a sebepotvrzení,tak proč né,pokud má někdo potřebu svazku majetnického,zas je to jeho volba,pokud je někdo promiskuitní a říká tomu láska,opět jeho cesta.Mě nejvíc vyhovuje jen tak být a činit a jednat na základě impulzů,které dostávám odněkud z hloubky svého nitra a neřeším nic kolem toho...jestli jsi pochopila,co jsem chtěla říct...každá akce má reakci a tak jen reaguji na tyto podněty...i s následky pochopitelně a následným řešením různorodých situací s tím spojených...

player » tulačka Naprosto souhlas.

Za prvé: duchovní komunita (nemusí být velká) je oproti životu v monogamii dynamická, tudíž bude snáze odolávat času. A pokud navíc bude založena na společné tvořivosti , tak je to pozitivum.

Za druhé: porovnání s hippies je opravdu kapku mimo. Protože ti jeli na jeden velkorysej a šťastnej flám. Jenže téměř nic netvořili a taky se příliš nemnožili , nebylo to v jejich zájmu.

Za třetí: krom Nuny znám ještě další polyamorku. Je to prostě explozivní. A fyzično bych z toho vůbec nevyjímal. Jde o jednu věc. Fyzično nás dává dohromady ,ale taky nás od sebe nakonec odtrhne. Nelze ho brát jako podružný efekt. Je efektem zcela zásadním , ač ne jediným zásadním.

Za čtvrté: aby se člověk mohly vyvíjet , musí být bez pout. a co si budem namlouvat , v okamžiku založení rodiny se jedinec vždy separuje do své klece a stává se soumarem , kterej neví , kam dříve skočit. V nejlepších letech se tak jeho vývoj pro krásno buď výrazně zpomalí , nebo úplně zastaví.

Za páté: nejhorší , co je , je to , že dítě musí svého rodiče přijmout za vzor. Ať je dotyčný zabiják , maloměšťák , debil , pokrytec , násilník. Dítě se mu nemůže v zepřít. Ale v komuně si bude mít možnost najít samo ten správný vzor. Protože komuna" bude žít a tvořit a u dětí se bude vždy střídat. Zkrátka - polyamorie je progressivní. Je nesobecká , vykvetlá. ale ještě jsme jí nedozráli.

player » Martin_B_D Myslím , že to centrum trvalého vztahu nám odumřelo nebo jsme ho spíše nikdy neměli. Je to celé na hlavu postavené. V muslimském zřízení se láska nenosí vůbec. žena je zničena obřízkou a muž si s ní dělá , co chce. To samé některé domorodé kmeny v Africe. Tam tudy neprojela inkvizice a puritánství. v pořadu o obřízkách to komentoval náčelník kmene slovy: jakmile ženu neobřežete , je automaticky velmi promiskutni. No proč by taky nebyla , když jí to nezakazuje žádná církev. Takže - stálý vztah taky ne. A to už máme půlku zeměkoule, že?

No a vyspělé civilizace maj 80% rozpadovost vztahů. Já si myslím , že trvalý monogamní vztah nám byl násilím vimplanotván. Navíc mnohá staletí ženy tímto doslova týral , protože muži chodili vojančit i třeba na čtvrtinu života a ženský musely povinně do celibátu. Prostě - všechno špatně.

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Dítě si jako vzor vybírá kohokoliv z okruhu lidí,se kterými se stýká,není to nutně otec nebo matka.

player » bubobubo To může a dělá , mnohdy třeba dědeček , nebo soused. Jenže co naplat. rozkazy přijímá od svých biorodičů , ať jsou to jakkoli ujetí lidé.

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vernal, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tými vyspelými civilizáciami myslíš civilizácie v Európe, Amerike ...? Ha, ha, ha ... monogamne žije iba ten, kto na to má, ale nie na konte v banke.

player » vernal Vyspělými civilizacemi myslím ty , kde má žena svobodu rozhodování. Kde ji ani neobřežou , ani nenatahujou krk na půl metru , kde s ní jednají , jako s člověkem.

player » tulačka To rozhodně. Ale kreténi a magoři se taky množí. Bohužel - na dítě se k psychotestům nechodí. Kdyby ano , polovina lidstva by dostala nařízenou trvalou antikoncepci.

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vernal, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak neviem, o akých vyspelých civilizáciách hovoríš - o Krovákoch?

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
I s tímto se mohu ztotožnit a dokonce myslím, že by to byla větší polovina. škoda, že to moc vtipné není.
Bylo by fajn, kdyby lidé přijali zodpovědné rozhodnutí poskytnout zde zázemí nově/znovu inkarnové bytosti teprve poté, co dospějí. S plným vědomím následků vlastních činů. Zásadní problém starého světa byl ten, že děti měly děti. Proto je i většina ještě současné generace defakto zdegenerovaná. Rodiče předávají dětem již poškozenou životní energii. Dost to souvisí s duchovním vývojem bytosti, což už se začíná projevovat i v některých příspěvcích zde. Pokud jsem bytost napojená na plazí vědomí, budu reagovat agresivně, množit se a množit. Vytvořím si "smečku" a tu budu chtít mít pod kontrolou. Pokud je rozvinutější vědomí dalších ras, reakce se změní. Pokud jsem andělská bytost a nenechám si ničit genetiku, a tudíž se stanu součástí své rodiny, přijmu lásku. Jsem láskou. Pak ovšem narážíme na rozdílné definice toho, co si jako jednotlivci myslíme, že láska je.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Madahi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... Nu... pojďmež na to,názory jistě nějaké máte

Tak já napíši také svůj pohled trochu jinak...

Je zajímavé se podívat na průřez lidí, jejich nastavení (často pokroucené – stínové), kteří inklinují k této polyamorii a nejen k ní. Není to ani "posuzování ani kritizování", je to jen pohled na jejich energie, které jejich aura "vyzařuje" (tudíž to není moje úvaha, je to o frekvenci, o postoji člověka) a vlastně odhaluje jejich pohnutky, proč k tomuto inklinují.
Vyzařují určité dogma, touto dispozicí projektují ven svůj existenční potenciál, jsou si vědomi momentální reality, nicméně vyjadřují z ní jen určitou část celého spektra. Vidí jen určité věci, ale ne všechno, protože nemají ve svém "frekvenční nastavení" tak široký výhled. Proto mohou být ve svém názoru mnohdy hodně dogmatičtí. Je to restriktivní a záměrně omezené chápání. Omezení, které je-li čistě osobní, je méně negativní, pokud se asketicky stáhne. Osobní energie, která se snaží upoutat pozornost a vysvětlit sama sebe (=to, úzké pole, které vidí). Ostatní se snaží jim ukázat ten širší náhled, ale díky tomu dokážou být ještě více dogmatičtí. Vedou druhé lidi úzkou cestou dolů, jakoby se slovy „já vím, co je pro vás dobré“. Vždycky, ale platí, že to klíčové je to, jestli to skutečně víte anebo ne (jestli to tomu někomu bude fungovat nebo ne). Takový člověk v ostatních působí očekávání, že to "ví". Jde o to, jestli toto očekávání skutečně naplníte. Je to všechno projekce, kterou člověk vysílá ven. Síla růstu takového člověka je hodně omezena “netrpělivostí”, nerespektováním svých nastavených rytmů. Takovýto lidé potřebují, mají "nutkání" neustálé změny poháněné netrpělivostí a vnitřním napětím, to jsou stále frekvence nízce vibrující, které nepřináší ani úlevu, ani spokojenost ani nakonec dobré vztahy (i když jsou jinak velmi přátelští), je to neovladatelné nutkání, které si člověk u sebe vysvětluje jako “pozitivní”. Je to strach vyvolávaný pocitem “BEZMOCÍ”, takový člověk není "nasycen a hladoví po nových zkušenostech s mylnou představou", že pak se bude cítit naplněný a spokojený a že toto je možná hudba budoucnosti. Výsledkem všeho tohoto bývá často ale stres, deprese, nesmyslná aktivita, unáhlené jednání, bláznivá představivost. Představivost a fantazie není na škodu pokud nevede k nutkavosti zkoušet něco jiného, to, co Vám "není přirozené" a opakovat to znovu a znovu s leckdy trvalými následky. Myšlenky nedokáží udržet pod kontrolou “sexuální drive” – taková sice přátelská, ale New Age touha, která vede k vlastní pokroucenosti náhledu na vztahy vůbec. Energie v pozitivním směru má schopnost strhávat překážky, umožňující vytvořit univerzální spojení. Ale jinak je to touha bourat bariery, které vycházejí z "emoční závislosti", která často mění "lásku na nenávist", někdy až "krutost". Dotek je ústředním smyslem. Jsou tam tendence vytvářet nepříjemné situace, a i když leckdy mohou být úspěšné, často vedou k reputaci hrubosti a drzosti. Ignorování své vlastní normy, energie, která se stává nestabilní a "přestimulovaná". Sobě vlastní náladovost, která v mocné pozici může občas odcizovat nebo urážet a ovlivňovat celkovou efektivitu. Tlak udržet si “své” hodnoty, ale na úkor harmonických vztahů. Tak velká nekompromisnost, že se omezení může zdát neúnosné a vede k "chronickým depresím". Pocity nudy a prázdnoty, související s prožívanými emocemi. Neschopnost počkat na správný čas, tím se člověk dostává do "pasti" svých pocitů, přesvědčení a mylných dogmat. Strach ze stagnace, který vás však zablokuje na delší čas, protože nerozumíte svým vlastním rytmům, pocitům, emocím a dovádí Vás naopak k problémům. Jde o nedostatek instinktu či o neschopnost ho správně (včas!) využít v období své transformace.
Tyto energie si člověk nerad sám sobě připouští a často je nevnímá, vnímá je zkresleně a nakonec stejně jeho vnitřní opravdová spokojenost nebo nespokojenost mu ukáže, co je správně. Každý volí podle svého, ať správně nebo špatně, výsledek je jeho "dobrý vnitřní pocit", ne maska nastavená směrem ven. To, co z člověka vidíme, nemusí být to, co uvnitř prožívá.

carina Myšlenka možná pro někoho vypadá krásně (pro mně s mou Venuší ve štíru nikoliv, ale to sem nepatří ), ale připadá mi to podobná utopie jako komunismus...teorie velmi přitažlivá, prakticky neproveditelná...ale nikomu nic neberu ani nebudu nikoho soudit, ale za mně neeee

player » Madahi Takže , jestli tomu dobře rozumím , tak tvrdíš: člověk , který se rozhodne žít místo v páru v tvůrčí komunitě je odsouzen k permanentním stresům a deprsím? No , nevím , nevím. Já vidím v permanentním stresu a depresích manželské páry. Ve vysoké většině. a když už mi i můj nejlepší kámoš řekne , že občas uvažuje , že si to hodí...hm. A ještě jedna věc. Je třeba si uvědomit , že prvobytně pospolná společnost byla komunitní. Rodová. Pár vznikl až po mnoha statísíciletích , když vznikl majetek , politk a kněz. Tak rozeštvali lidi do páru. Protože v párech je přestali ohrožovat. Já bych ještě řekl , jak vnímám budoucnost. Budou tři společností uznané konvence. Single - pár - komunita. Musí to tak být , protože rodina už defacto moc neexistuje. Nebo ano ,ale v menšině.

player » carina OK. Ale co dnes funguje? Jen single. Páry jsou až na výjimky v rozvalinách. A bude hůře a hůře. Dneska jít před oltář je jako hrát ruskou ruletu ,ale s pěti ostrými náboji a jednou prázdnou komorou.

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Madahi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nic netvrdím, nemám tu potřebu...
Jen opakuji, co jsem napsala...

Tak já napíši také "svůj" pohled trochu jinak...

Je zajímavé se podívat na průřez lidí, jejich nastavení (často pokroucené – stínové), kteří inklinují k této polyamorii a nejen k ní. Není to ani "posuzování ani kritizování", je to jen pohled na jejich energie, které jejich aura "vyzařuje" (tudíž to není moje úvaha, je to o frekvenci) a vlastně odhaluje jejich pohnutky, proč k tomuto inklinují...

Můj příspěvek- pohled je zde jeden z mnoha a není o přesvědčování někoho.

mbplacebo Každopádně bych řekla, že "polyamorii" budou v naprosté většině schvalovat muži, ženským už se to tolik líbit nebude :-) a i ta diskuze tomu trochu napovídá, asi to máme opravdu tak nastavené....

Buddha/2 » Madahi Píšeš,že to není Tvoje úvaha. Opravdu ? Minimálně to považuju za Tvou interpretaci.
Že to nepřiznáváš a schováváš se za nějakou frekvenci - to považuju za pokroucení. Je to totiž vydávání subjektivního za nějakou vyšší objektivní skutečnost.

Nic osobního, ber to jen jako další (můj) názor