Jak opravdu odpustit otci? - Diskuze a zkušenosti

Buddha/2 » onka I bych s Tebou souhlasil, ale ... "nemohl a neuměl" se často používá jako zástěrka (růžová) pro "nechtěl" - a to u rodičů i u puberťáků...no vlastně u nás všech .
Jako na věci to už nic nezmění (co se stalo se nedá změnit) ale celkově to dá realistištější obraz pro poučení se ze situací.

A ještě : pochopení beru jako rozumové zdůvodnění, odpuštění je něco jiného, není z hlavy.
Odpuštění hlavou je jen poloviční, dokud zůstávají negativní emoce ještě není uklizeno ...

Buddha/2 » exit Není to jednoduchý, když k tomu začneš něco přidávat .
Já si zas myslím, že když dokážeš zůstat u poznatku že tvůj otec stavěl své zájmy a potřeby nad tvoje (česky : byl sobecký hajzlík) je to jednodušší. V tom smyslu, že je to jednouchá pravda, dokud jí nezačneš malovat narůžovo nebo hledat pro jeho chování omluvy (ty jistě už našel on sám, takže zbytečná práce ).
Pořád si tak nějak myslím, že v každé situaci máme na vybranou (i když třeba jen z blbých možností) - a i tady přijde na řadu co si CHCI vybrat. Ano, je to podmíněná volba - jestlis to myslela takhle. A je rozhodně pohodlnější schovat se za "nemohl jsem jinak" než přiznat si blbé rozhodnutí ...( náckové u soudu taky tvrdili, že "jen poslouchali rozkazy").
Tvoje volba zas je, když si zvolíš zapšklost, budeš mu vyčítat nedostatek lásky, pokročilost nebo cokoliv jiného. Hodnocení už je tam navíc, proto je pro mě jednodušší přijmout jednoduchou pravdu než si to komplikovat "vztahovým obalem".

Hmm, je docela možné, že každý z nás, když píše, má na mysli nějaký konkrétní příběh a tak se těžko dohodneme v obecnější rovině. Kdyby to bylo opačně, umím si představit, že bych napsal to samé co píšeš Ty

Buddha/2 » onka Jo .
K tomu těžko něco říct
Snad jen, že jsem (alibisticky ) napsal "často se používá" - na to co píšeš se zjevně nevztahuje, ber to jen jako další možnost