ahoj všem, ani nevím, kam bych tehnhle \"příspěvek\" měla zařadit a možnátady někdo třeba bude mít podobnou zkušenost.Prostě.. asi před rokem jsem nastoupila do svého \"vysněného\" zaměstnání. Byl to fakt těžký rok, šíleně časově a hlavně psychicky náročná práce, už první měsíc nastoupily dost ostré zdravotní problémy, řešila jsem prášky z lékárny, s tím, že to přejde...Zamilovala jsem se. S novým vztahem přišly ale i vážné věci, které jsme museli řešit, pokud jsme chtěli být spolu. Uplynuly dva měsíce a já skončila v nemocnici, šílené příznaky, krvácení-ledviny, totální zdravotní kolaps... Bohužel i přes to jsem v práci zůstala.Nakonec jsem se šíleně pohádala se šéfem, jelikož jsem si jeho chování už nemohla nechat líbit.Z práce jsem odešla, zdravotní problémy(dráždivý tračník a další) bohužel zůstaly. Teď jsem doma a léčím se klidem, ale následky bohužel zůstaávají, syndrom dráždivého střeva dokáže dost potrápit, každé ráno \"lítačka\", doktoři mi nedokážou pomoci, bylinky trochu,je zcela nevyzpytatelný, někdy přijde zlepšení, ale někdy mě to chytne a vyřadí.Ale lepší se to, je to nesrovnatelné se stavem předtím, to jsem nemohla vůbec nic sníst) jen jakýkoliv i malý stres mi to hrozně zhorší. K tomu se najednou z ničeho nic přidali zákalky v oku, který jsou na psychiku teda taky dost, očařka řekla,že si na to mám zvyknout.. Já vím, lidi jsou na tom daleko hůř,nemám si pořád na co stěžovat, jenže v mým okolí všechny kamárádky žádné takové problémy nemají, řeší svatby a takové věci, všechny holky kolem mě se vdávají a mají uplně jiné starosti. a já si s prominutím připadám jak v důchodovém věku se svými problémy. Za ten rok jsem hrozně zestárla.a tady na malém městě mi nabízejí akorát stresové zaměstnání s mojí specializací, je to první věta kterou mi na pohovoru řeknou. ty zákalky mě dostaly, nějak se ted víc nad vším zamýšlím a po nocích brečím a nevím co s tím...Myslela jsem, že už to bude lepší, ale najednou přišlo tohle i když jsem doma tak nevím... nevím co dělám špatně.