Krásne místo v lese, u 2 potůčků, hebká trávička, nádherné stromy, hřiby kováře. Velice jsem toto místo milovala, ráda jsem tam sedávala a odpočívala. Jednou jsem tam takhle seděla odpočívala a přišel za mnou duch lesa, byl silny , krásny a cítila jsem z něj smutek. Posílala jsem mu energiji , lásku a na druhy den jsem tam šla znovu i s kamarádem a energiji jsme mu posílali oba. Duch byl pořád smutny, ale ještě zesílil. Pak přišlo jaro a já se vydala na mé oblíbené místo. Les byl vykácen, teprva jsem pochopila SMUTEK DUCHA LESŮ.
Taky jsem běžela ke svému stromu, když jsme po zimě přijeli na chatu a všude kolem vykáceno, jen holé pláně naštěstí tu část lesa vynechali. No a teď už po pěti letech je to skoro jako dřív sice jiný ráz lesa, ale už se zase zelená, všude stromy