Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Duch natočený v ČR - na plzeňské silnici - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Duch natočený v ČR - na plzeňské silnici
02.03.2012 - 18:27
02.03.2012 - 22:28
| Filtr
Peťunaaa
Ok vítr fouká doleva a kapky stékaj doprava docela i pomalu a pak se vrací na druhou stranu... Lidi přemejšlejte... I když tomu nevěříte tak přece nemůžete souhlasit s takovou blbostí... Jasně že tam jsou duše
03.03.2012 - 10:47
| Filtr
Ilon spí s měsícem
» Peťunaaa
Právě,že přemejšlím.
Jezdím autem často a vím,jak se chovají kapky na předním skle.Stačí mastnota,přilepené smítko a stékají si kam chtějí,vítr nevítr.
Náš mozek má takovou dobrou vlastnost,že i v nejpodivuhodnější skvrně najde podobu toho,co zná.
Proto tolik obrazů např.Ježíše v mracích v plísni na zdi,v pizze,ohni a vím já v čem ještě?
Ukaž takovou podobiznu např amazonskému indianovi,neposkvrněnému civilizací a s největší pravděpodobností neuvidí nic nebo nějaké lovné zvíře,co zná.
Navíc ty světlé body,co vypadají jako hlavy,jsou zcela jasně reflektory v dálce projíždějícího vozu.99,9%jsou to optické klamy.Jak víme,naše oko je dost nedokonalé.
Na duchy nevěřím,ne a ne a ne. Dokud nějakého neuvidím na vlastní oči.
Můj duch ze sklepa....
Jezdím autem často a vím,jak se chovají kapky na předním skle.Stačí mastnota,přilepené smítko a stékají si kam chtějí,vítr nevítr.
Náš mozek má takovou dobrou vlastnost,že i v nejpodivuhodnější skvrně najde podobu toho,co zná.
Proto tolik obrazů např.Ježíše v mracích v plísni na zdi,v pizze,ohni a vím já v čem ještě?
Ukaž takovou podobiznu např amazonskému indianovi,neposkvrněnému civilizací a s největší pravděpodobností neuvidí nic nebo nějaké lovné zvíře,co zná.
Navíc ty světlé body,co vypadají jako hlavy,jsou zcela jasně reflektory v dálce projíždějícího vozu.99,9%jsou to optické klamy.Jak víme,naše oko je dost nedokonalé.
Na duchy nevěřím,ne a ne a ne. Dokud nějakého neuvidím na vlastní oči.
Můj duch ze sklepa....
03.03.2012 - 11:10
| Filtr
Peťunaaa
» jeho výsost žufan
Neni tam vzhled člověka je tam jenom ta duše... Ta energie... To bílý takový průsvitný... Ale existujou různý astrální bytosti který na sebe můžou brát podobu člověka ne jako normálního živýho ale ještě nerozloženýho energetickýho těla....
03.03.2012 - 11:11
| Filtr
Peťunaaa
» Ilon spí s měsícem
Detail dokud na to neuvěříš tak to nikdy neuvidíš
03.03.2012 - 12:10
| Filtr
Peťunaaa
» Ilon spí s měsícem
Tady nemá cenu ti nic vysvětlovat... Taky se k tomu dostaneš někdy... Zálěží jenom na tobě kdy hodně štěstí
03.03.2012 - 13:28
| Filtr
Ilon spí s měsícem
» Peťunaaa
A to ještě nevíš,že jsem lovec duchů.Procházka o půl noci dušičkovým hřbitovem,někdy prolezu staré opuštěné domy,půdy,sklepy...takové prostory mne přitahují a ducha jsem ještě neviděla. V ložnici,kde se mi oběsil manžel jsem si udělala po pohřbu svůj pokoj.
Na duchy mrtvých nevěřím,mysl se u většiny inkarnuje do 49iti dnů a má jiné starosti,než tady strašit.Pravda ty,co si neuvědomí své úmrtí a chovají se jako za živa,než pochopí,možná můžeme krátce po úmrtí cítit.
Při powě nechává láma Ole Nyadhl vedle sebe místa pro ty,co potřebují a věřím,že vedle něj sedí,ale nevidím.
Věřím,že na místech tragedií zůstane něco negativního...pár takových míst jsem prošla,např.Rožnowický les v Polsku,kde za války zavraždili kolem 12 tis lidí.Přes krásné slunečné počasí byl les tichý,cítila jsem napětí,ptáčka jsem nezaslechla.Kousek dál byla normální krajina ptáci řvali o zlomkrk.Nebylo tam dobře.Úplně jsem cítila,kde překračuji tu hranici,ale ani tam jsem duchy neviděla.
Mnohokrát jsem v dětství i v podvečer sedávala pod starou lípou.Později jsem se dozvěděla,že se na ni oběsili dva lidé...ani tam žádný duch nebyl.
Něco bylo v mém nynějším domě,upozornil mne můj pes,bezdůvodně se ježil,vrčel.Po vyčištění domu jsou tu zvířátka spokojena.
Není to o tom,že bych nevěřila na věci mezi nebem a zemí,ale než vyřknu soud...nevysvětlitelné,tak vždy dumám,jak to vysvětlit realně.A na tom videu vážně ducha nevidím.
Souhra osvětlení,stínů,počasí,momentálního rozpoložení,strachu,prostředí...to vše může vytvořit podmínky,že člověk vidí "duchy".
Já se nebojím sama v lese,ve starých domech...bojím se ve městech večer na ulicích,ale ne duchů.
V jeden letní večer,měsíc svítil jak hledíce před sebe,abych nezakopla na polní cestě,kolem mne přeběhl stín,velký stín.Stačilo zvednout hlavu a viděla jsem odlétat výra,naprosto neslyšně,neslyšela jsem ani šustnutí křídly.
Poznám,kde mi není dobře,kde "něco"je...
V tomto lese mi bylo až fyzicky nevolno a to daleko dřív,než jsme došli k památníku.Byla jsem tam se svými třemi dospělými dětmi.Šli jsme lesem a bavili se,najednou jsme překročili nějakou zonu a nikdo nepromluvil.Ano,tam něco je,ta atmosféra se tam dá krájet,to není les,kde bych po setmění neměla husí kůži,měla jsem ji i přes den.Chvílemi se mi zdálo,že ve své hlavě slyším křik a pláč. Později jsem o tom mluvila se synem,cítil se stejně.
Na duchy mrtvých nevěřím,mysl se u většiny inkarnuje do 49iti dnů a má jiné starosti,než tady strašit.Pravda ty,co si neuvědomí své úmrtí a chovají se jako za živa,než pochopí,možná můžeme krátce po úmrtí cítit.
Při powě nechává láma Ole Nyadhl vedle sebe místa pro ty,co potřebují a věřím,že vedle něj sedí,ale nevidím.
Věřím,že na místech tragedií zůstane něco negativního...pár takových míst jsem prošla,např.Rožnowický les v Polsku,kde za války zavraždili kolem 12 tis lidí.Přes krásné slunečné počasí byl les tichý,cítila jsem napětí,ptáčka jsem nezaslechla.Kousek dál byla normální krajina ptáci řvali o zlomkrk.Nebylo tam dobře.Úplně jsem cítila,kde překračuji tu hranici,ale ani tam jsem duchy neviděla.
Mnohokrát jsem v dětství i v podvečer sedávala pod starou lípou.Později jsem se dozvěděla,že se na ni oběsili dva lidé...ani tam žádný duch nebyl.
Něco bylo v mém nynějším domě,upozornil mne můj pes,bezdůvodně se ježil,vrčel.Po vyčištění domu jsou tu zvířátka spokojena.
Není to o tom,že bych nevěřila na věci mezi nebem a zemí,ale než vyřknu soud...nevysvětlitelné,tak vždy dumám,jak to vysvětlit realně.A na tom videu vážně ducha nevidím.
Souhra osvětlení,stínů,počasí,momentálního rozpoložení,strachu,prostředí...to vše může vytvořit podmínky,že člověk vidí "duchy".
Já se nebojím sama v lese,ve starých domech...bojím se ve městech večer na ulicích,ale ne duchů.
V jeden letní večer,měsíc svítil jak hledíce před sebe,abych nezakopla na polní cestě,kolem mne přeběhl stín,velký stín.Stačilo zvednout hlavu a viděla jsem odlétat výra,naprosto neslyšně,neslyšela jsem ani šustnutí křídly.
Poznám,kde mi není dobře,kde "něco"je...
V tomto lese mi bylo až fyzicky nevolno a to daleko dřív,než jsme došli k památníku.Byla jsem tam se svými třemi dospělými dětmi.Šli jsme lesem a bavili se,najednou jsme překročili nějakou zonu a nikdo nepromluvil.Ano,tam něco je,ta atmosféra se tam dá krájet,to není les,kde bych po setmění neměla husí kůži,měla jsem ji i přes den.Chvílemi se mi zdálo,že ve své hlavě slyším křik a pláč. Později jsem o tom mluvila se synem,cítil se stejně.
© 2007-2024 Najdise.cz