Vztah po 2 a půl letech - Diskuze a zkušenosti

Glimmer Man Z ničeho nic se nic neděje. To si přestaň namlouvat. Realita je taková, že si vyhlídnul jinou a nebo ho to s tebou prostě nebaví už delší dobu. Nesnaž se ani argumentovat tím, že mluvil o rodině a společný budoucnosti. Mluvit totiž může klidně i o cestě do vesmíru nebo o tom, že chce prožít operaci hemeroidů autogenem. To jsou pořád jenom řeči...

Takže jak víš, je potřeba komunikace. Přimět ho můžeš jedině tak, že s komunikací začneš. Jinak to nepůjde. Pokud to nepůjde, brzy ti dojde, že už jsi na to sama a váš vztah dávno skončil. Zachovat to chce hlavně klidnou hlavu a své vlastní duševní zdraví. A začít s komunikací, nic si nenamlouvat a přijmout realitu, ať je jakákoliv.

klárkakralíček » Glimmer Man Docela mě zaskočilo, že mi píše človíček , který je naladěn na stejnou notu jako ten můj doma.(11.4.1981 se narodil).
Víš já si nevšimla, že mu něco chybí. V domácnosti mu nic nechybělo, se sexem je prý také moc spokojen. Váží si mě, kvuli tomu jak se chovám k jeho synkovi(3roky). Prý mě má rada jeho rodina, a on není spokojen jen s tím, že jsme se hádali kvuli kravinám. Navíc hodně žárlí, ale já mu rozhodně nedávám žádné důvody k tomu žárlit. Jsem ted ve fázi, že jsem mu řekla co mám já na srdci co a jak cítím a že o nej nechci přijít. Nic neřekl, jen to že mě má rád a nechce být beze mě. Takže mi nezbývá nic jineho než čekat a doufat, že se rozmluví a sám mi to vysvětlí. Potřebuji totiž vědět , abych měla čiste svědomí a mohla dál co se děje:-(... jsme hrozná povaha v tomhle.

Glimmer Man » klárkakralíček No, když já si nemyslím, že podobnej datum narození dělá podobný charaktery... Takže tohle nechám být...

To nevšimnutí že mu něco chybí je častej problém. Ale spíš obou, problém komunikace. V reaálným životě, když se oprostíš od fantazií, není nikdo telepat. Takže jestli mu něco chybí, musí se postarat, aby měl. Ty nejsi telepat. Stačilo by si to vyříkat a najít nějaký společný řešení. Pokud teď zase něco vrtá tobě, nezbejvá ti, než to zase řešit komunikací. Tohle mohu říkat pořád dokola a pořád to bude fungující a efektivní rada.

Mě by spíš vylekalo to, že hodně žárlí. To je známka duševní poruchy. O tom tady už padlo hodně témat, zkus pohledat. Nechce se mi to psát znova. Ale je to velkej varovnej signál... V pořádku to není a nemělo by se to nikterak omlouvat a ještě ho ujišťovat, že ty opravdu nic a ještě ho konejšit. Vrchol hlouposti je, když žena přistoupí na to, že to je vlastně její vina. A tyhle případy žárlení často končej modřinama... A věta "mě se to stát nemůže" tady opět nefunguje. Evidentně může, neboť se klidně vsadíš, že o žárlivci jsi taky nesnila, když jsi hledala partnera.

A lidi se nemění, to měj na paměti, takže jeho bejvalý vztahy ti taky můžou napovědět.

No, ale už tě nebudu strašit. Jen jsem chtěl upozornit na problémy, který v tom vidím já, na základě tvýho popisu a jako nestranník.

Takže co dělat? Komunikovat a řešit. Čekat a doufat je největší chyba. A ještě zdvojnásobená u věcí, které můžeš ovlivnit a jejich výsledek je tedy jen na tobě.

Taky mám pocit, že jsi tzv. "výkaznice". Tímto termínem označuju chronický plánovače. Máš v plánu partera pro život a moc toužíš po tom, aby´s mohla zaškrtnou kolonku "splněno". Mít jistotu. Snažíš se chorobně takto řídit svůj vlastní svět. To je veliká chyba. Každý plánování přináší riziko zklamání. A jistota ve vztahu? Seš si jistá sebou?? Jen on si jistej sebou? Zkus se nad tím zamyslet, jestli v houbi týhle myšlenky mám pravdu. Pokud jo, myslím, že si současně uvědomíš i to, co je třeba změnit, to by bylo na dlouhou debatu a podklady mám mizerný...

klárkakralíček » Glimmer Man Máš pravdu.S doufáním a nejistotou to bude pro mě ještě horší musíme mluvit. Jsem zaskočená, že z pár řádků mi napíšeš to co jsi napsal.
Nemyslela jsme to tak, že kvuli podobnému datumu jste naladění stejně, ale že jsi stejného věku jako on a jako vrstevník se na to koukáš podobně. Nevím zda mi rozumíš, ale to je jedno.
S tou žárlivostí jsem nebyla spokojená od začátku, ale řekla sem si že to patří k němu. najednu stranu to potěší, ale nesmí se to přehánět.
K té výkazníci- hezká škatulka, to si za klobouk nedám, ale asi máš pravdu... Nemám ráda věci naktere nejsme připravená, proto asi se nemužu vypořádat s tím, že ze dne na den bez jakéhokoliv varování přijde, že se něco děje. Asi bych měla začít sama u sebe.
Trošku jsi mě nakopl, možná bych potřebovala trochu větší kopanec ,aby s mi rozsvítilo:-).
Děkuji za těch pár řádků, dalo mi to víc než jsem čekala.

Glimmer Man » klárkakralíček Víš, věci na který nebudeš připravená budou přicházet pořád a pořád. A na spoustu z nich se ani nedá připravit. Ale dá se dělat tohle: připrav se tak, že vždyc budeš řešit aktuální problematiku tak, aby jsi byla a zůstala šťastná. Ať se stane cokoliv, vždycky s klidem. Pokud to má řešení, řeš to. Pokud to řešení nemá, tak ani trápení není řešením... Sama nevíš, co se stane tobě. Natože předívat za jednoho jedinýho člověka. A vem si na kolika lidech jsi závislá (je to vždycky víc, než si myslíš a než tě napadne) a to je hrozně dynamický prostředí. A to se prostě úspěšně plánovat nedá. Dá se předvídat, pár věcí, třeba když si holka najde žárlivce v hospodě, tak je pravděpodobný, že bude žít s opilcem sem tam si bude ošetřovat modřinu.

Nechápej mě ale špatně. Omezením plánování nemyslím, že budeš žít ze dne na den a neřešit co zítra... Naopak, rozvaha a myšlení trochu "dál" je dobrý. Mám na mysli takovýto to "plánování", snění o konstantách v dynamickým prostředí, matematická symbolika. A hlavně to lpění na svých plánech. To je jedno velký zklamání potom... A začíná to tak trochu egem, který má tentedci ti lživě našeptávat, že svět se řídí podle tebe a že jiný lidi maj dělat to co ty chceš aby dělali. Takže jestli chceš nakopnout, vydej se i tímhle směrem, jak více ovládnout svoje ego a kontrolovat svoje myšlení.

Ale klíčem je s klidem a jistotou zvládat to co příjde. Nechat být co nejde, řešit co má cenu řešit. Řešit jasně a efektivně. Vždycky platí, že pochopení a přijmutí reality je cesta ke štěstí. Stejně jako dobře vystihnout poptávku je cesta k obchodnímu úspěchu.

A vztah je jako květina, musíš ho pořád zalejvat a pečovat o něj, jinak ti uschne. Nejde koupit živou kytku, zaškrtnout položku "mám živou kytku, úkol splněn" a pak si myslet, že ta kytka ta bude pořád taková. Stejně tak je častá chyba ono "usnutí na vavřínech". "Partner nalezen, úkol splněn", "Dál tam mám děti"...

Lekce k vyzkoušení dynamickýho žití šťastně se ti nabízí v každodenním životě. Prostě někdy zkus víc vnímat svoje okolí. Jako třeba když si naplánuješ dělat k večeři palačinky, ale pak zjistíš že nemáš mouku. Špatnej přístup je naříkat nad tím co nemáš. A zlobit se. Tím ti ta mouka stejně z nebe nespadne. Nejlepší v takový situaci bude jít tu mouku koupit, i přesto, že jsi neplánovala cestu do obchodu, ale chtěla jsi číst časopis. A nebo se podívat na seznam toho, co máš a v klidu začít dělat k jídlu něco jinýho. To je ono rozhodování podle toho, co ti život přinese. A v partnerství to je stejný. Neplánuj si, co bude, to jsou jen tvoje sny. Co chceš, o to se postarej, řekni si a tak. Chovej se k partnerovi tak, jak se k němu chceš chovat a hlavně tak, jak chceš aby vypadal váš vztah. Neboj se začít první. Pokud on se bude chovat jinak, pak máte nejspíš jiný potřeby a cíle, tak nevím, jak dlouho vám to vydrží. Pak máš možnost na svoje potřeby zapomenout, ale to moc nefunguje dlouhodobě... a nebo vyměnit partnera. A pak improvizovaně jednat podle toho, co bude a co přinese žití.

Takhle situace ti právě ukázala, že jsi trochu usnula na svých vlastních snech. Možná trochu přestala zalévat. A nebo že jsi špatně vybrala... Cokoliv. Je třeba zapomenout na své sny a plány a řešit aktuální situaci. Co mu chybí? Co tobě chybí? Jak to získat? Jak mu to dát? Má to ještě cenu? Ale plakat nad nevydařeným plánem, to ti nic nedá. Jen vezme. Tož vezmi otěže svýho života pevně do svých rukou a pak uvidíš, že dojedeš kamkoliv si budeš přát. Čin je vždycky nejspolehlivější cesta, jak něčeho dosáhnout...

Hodně štěstí...

Glimmer Man » klárkakralíček A řekl, co se děje?? Pověz... jsem napnutý jak struna.

Ale dobře, že jste to rozsekli. Je lepší se smířit s realitou, než žít v iluzi. Alespoň budeš mít možnost najít si někoho jinýho, kdo o tebe bude víc stát.