Už od mala trpím žárlivostí. Žárlil jsem už jako dítě.....No jo jen že jak šel čas tak sem začal žárlit ještě víc a to i na kamarádky atd... Je to strašné a ubijí mně to strašně moc. PROSÍM PŘOČ TAK ŽÁRLIM A JAK S TÍM PŘESTAT NECHCI BÝT TAK ŽÁRLIVEJ Je to hrůza protože mi to motá hlavu... Děkuji
Háňa*
Výjimečně si myslím skoro přesný opak toho, co píše Glimm - nebudu to rozepisovat - opak si umíš představit.
Žárlivost je strach, že máš pro někoho, případně pro každého (ale hlavně pro sebe - ve svojí hlavě), menší hodnotu, než ostatní a tudíž Tě ten někdo opustí hned v tom okamžiku, kdy potká někoho "lepšího" - a to je velká blbost
Každý má svoji hodnotu - svoji jedinečnost. Ovšem, pokud Tvoji jedinečnost bude neustále zastiňovat permanentní žárlivost na každého, přehluší to všechny Tvoje úžasné vlastnosti a vždycky se Ti Tvoje teorie potvrdí - všichni Tě budou stále opouštět. A Ty budeš tím pádem čím dál žárlivější - budeš mít pocit, že sis ten vztah neuhlídal
Ale pozor - oni Tě nebudou opouštět proto, že jsi horší a ostatní lepší, že někdo jiný má pro ně větší hodnotu, ale jen proto, že je otravuje Tvoje žárlivost - ono totiž snad nic otravnějšího, než žárlivost, neexistuje. Prostě nemají náladu ani důvod nechat se tyranizovat, když nemusí - může je to i mrzet, že se s Tebou nedá existovat - třeba by chtěli, ale mají se natolik rádi, že si nechtějí nechat ubližovat - tak raději odejdou tam, kde se dá dýchat
Co máš dělat - přestat se bát, že když si "neohlídáš" a nevynutíš pozornost a náklonnost, zůstaneš opuštěný a sám. Nikdy nebudeš sám. Máš sám sebe jako nejlepšího přítele - to ostatní je jen příjemný bonus navíc, bez kterého se dá žít.
Takže co ? Přijmi za svého nejlepšího přítele sám sebe, když už potřebuješ pocit, být pro někoho ten NEJ - a máš po problému - na nikom dalším nejsi závislý
Háňa*
» Háňa*
Ještě něco Cítíš náklonnost k více lidem ? Nebo dokonce ke všem ? Máš rád lidi, obecně ? Znáš víc úžasných lidí, ke kterým cítíš sympatie, které máš rád, se kterými je Ti dobře ? Asi jo, že ?