Chybí mi v životě ještě jeden - nikdy nenarozený- sourozenec - Diskuze a zkušenosti

Dobrý den Vážení, každý známe ten pocit uvnitř nás samých, když nám někdo chybí v našem životě. Já tu dneska nechci psát o tom, jak mi chybí Láska, jak na ni čekám strasně dlouho atd. Dneska sem chci napsat něco, co mě vnitřně "užírá" několik let. . . . Mám staršího bráchu a celej život jsme vyrůstali vedle sebe, nikdy jsme nebyli od sebe zásadním způsobem v dětství odděleni.(Už asi 8-9 let jsem velice citlivá na jemnohmotný svět a občas mám i předtuchy, jak se určité věci budou vyvýjet, popřípadě co a jak kam směřuje.) Posledních 15 let mám pocit,že jsme s brachou měli mít ještě jednoho sourozence. Je to velice nepopsatelnej pocit, který ve mě i přes ta léta přetrvává. Snažila jsem se několikrát na toto téma s mamkou rozmlouvat, ale vždycky toto téma smetla jednou větou: "Jsi přaštěná, co tě to napadlo?" A víc se o tom se mnou nebavila, ani když jsem se snažila se jí zeptat, jestli někdy nepřemýšlela, že by jsme byly 3 děti.Asi si všichni řeknete, že jsem praštěná, co to tu píšu. Ale ten pocit je zkrátka silnější než já a chtěla jsem se zeptat. Jesli by šlo ať už v kartách a nebo v číslech nebo jinými metodami zjistit, jestli můj pocit je opravněný a nebo jsem opravdu jen praštěná (narozeniny mé matky: 26.4.1959, jmenuje se Iva) Děkuju za odpoveď :). DES