Ahoj, tak jsem po delsi dobe zase zpatky...prestavka stala zato-je nas na planete o jednoho vic ...spi vedle v postylce...a s tim souvisi moje cerstva zkusenost...Driv(pred narozenim syna) se mi podarilo parkrat se astralne "proletet", potkat "zvlastni" lidi, kteri mi asi meli neco sdelit...rano jsem si pamatovala dost nato, abych mohla premyslet, co to pro me znamena...tak nejak jsem se to teprve "zacinala ucit"...Jen ted jak, je muj zivot uplne jiny, se zacinam do astralu po nocich vracet...zda se, jakoby to bylo pro me ted o dost snadnejsi-mozna je to pochopitelne pres silenou unavu,kterou citim dnem i noci (diky peci o prcka),je usinani a cestovani proste nejak snadnejsi ...Syn se ale casto budi a ja v tu chvili s nim...a takove rychle navraty nejsou pro me "stravitelne" - pamatuji si jen strasne malinko,v tom uleku, ze musim rychle zpatky, proste temer vse zapomenu-zustanou mi jen semtam nejaka tvar,pocit,zablesk neceho...a pres den mivam silne deja-vu a ne uplne prijemne pocity s tim souvisejici...Co si o tom myslite? Jak se "naucit" zase si pamatovat...napadlo me i zkusit se treba nejak napojit na syna...treba take nekde cestuje...kdo vi, co se mu "honi hlavou", jeste nema ani 2 mesice...nebo me vzdycky radeji zavola zpatky abych se k necemu v astralu nedostala?...to jsou jen me uvahy...mam pocit ze to s nim souvisi nejak vic nez jen, ze je to male dite,ktere proste ma v noci hlad a chce prebalit...anebo jsem uplne mimo a hodime to na poblaznene hormony polosilene unavene matky?