Jistý světový filosof říká,že láska a nenávist jsou stejné vektory,pouze opačného směru.
A mě se také líbí citát Heleny Frýbové:nenávidíme toho,na kom jsme se provinili,neb když zvednem pohled od země a spatříme ho,vidíme obraz vlastního bídáctví.
Co se vztahů týče,tak věc se má tak:
Úplná láska "forewer and for always" opravdu vydrží jen malinké hrstce vyvolených,takovým,kteří se pro sebe zkrátka zrodili a měli tu ohromnou kliku,že je osud svedl do kupy.
Ale pak se to dál dělí půl napůl.Polovina vášnivých vztahů se zakulatí v kamaračoft.Ta druhá pak skončí tak,jak píšeš.
A začne to myšlenkou:mám já tohle zapotřebí? A už se vezou do zbraně a nic už boj nezastaví.