Zajímalo by mě, co si myslíte o lásce; vztahy na dálku, i přestože sem člověk, kterej touží po lásce, ale zároven asi neustanu na jednom místě a lákají mě nové místa a hlavně cizina..A nakonec zůstanu stejně tam kde sem a obyčejnost mě neláká
Ruby
Není to ani dobré, ani špatné, stejně jako soužití na těsno. Je to o lidech. Prošla jsem obojím a pro mě je spíš zásadní, s kým ten vztah sdílím, pak je jedno zda je na dálku nebo na blízko. Tak to ale vidím já, protože mi nedělalo problém být sama, zatímco partner na dálku byl někde v dáli a vídali jsme se například jednou týdně, jednou za 14 dní, kdyby tam byly i delší intervaly, nevadilo by mi to. Samota je fajn a když je k tomu ještě člověk zamilovaný, tak je to paráda . Víš, že ON sice s Tebou zrovna není, ale nosíš ho v srdci, těšíte se na sebe atd., a jak píše Nuna...prožíváte pouze příjemné chvíle, oprostěné od šedi života, kterou obnáší dřív či později život na těsno. ALE...tyto vztahy ztroskotaly na neschopnosti těch partnerů to unést. Chtěli partnerku časem mít u sebe, tzv,. po ruce. Shrnu to-na vztah na dálku jsem si nevybrala vhodné partnery, kdyby to u nich fungovalo stejně jako u mě, bylo by to fajn.
Druhá eventualita-žití na těsno-musí být také s vhodným protějškem, vedle kterého se nedusím. Pak už se smířím i s těmi ponožkami atd., protože s VHODNYM protějškem mi ta blízkost nevadí, naopak. Přesto potřebuji čas od času frnknout, proluftovat, o to raději se vracím a jsem nadšeně vítána.
Takže já si spíš myslím, že nejde o to zda ty vztahy mají či nemají šanci, ale o to jak to mají v sobě lidi nastavený a KDO s KYM se potká a sladí či nesladí.