Zdravím všechny. Dlouho jsem tady nebyla. JJJ, přijdu, jen když něco potřebuju. Myslíte, že když se necítím ve vztahu, ve společné domácnosti dobře, i když se o to snažím už dva roky, protože přítele mám moc ráda, ale přepadají mě čím dál častěji pocity, že musím pryč, jsem hodně společenská, nechce se mi příliš omezovat,cítím to jako povinnosti, nesvobodu, nejde to ve mně zlomit, myslíte, že je lépe mít svoje soukromí, kde jakoby uteču sama k sobě, když tyto pocity zase přijdou???Přítel to těžce nese a myslí si, že oddělené bydlení je začátek konce.A já cítím, že takhle dál nemůžu. Nechce se mi ani kupovat do této společnosti nábytek, tak jak jsem si plánovala na počátku...Nechce se mi do toho...Vyčítám si, že jsem sobec a necita...
soonik
» tentady
Víš, fakt mě to táhne do nějakého svého hnízdečka, když se mi čím dál častěji stává, že se na něj podívám a nic necítím a jsem z toho nešťastná a musím se stáhnout, abych se zase mohla s láskou přiblížit. Ale ten mezičas s ním prostě nemůžu být...