Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Co by Ste holky na to povedali partnerovi??? - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Co by Ste holky na to povedali partnerovi???
09.01.2012 - 22:09
kooperativa
Co by Ste holky na to povedali partnerovi???
Nerada to tu rozpitvávam...ale chcem počuť názor hlavne žien, ake neuškodí ani zdravý chlapský pohlad na vec...Keď vám partner povie, že ste na pi.u... ?Potreboval s niečím súrne pomocť a v rýchlosti a v strese som ho skor zdržala a nepomohla mu...a on na ulici na mňa kričal, že som na pi.u...Može mať taký človek rád?? Može to povedať partner, keď vás, ako tvrdí, miluje?? Mne osobne to príde dosť scestné a odkaz pre neho, keď to bude čítať...KONČÍM...
09.01.2012 - 22:33
| Filtr
Ruby
» kooperativa
Zřejmě máte rozdílný biorytmus, což může ve vztahu být při nedostatečné toleranci problém. Jenže tady je navíc jiný podstatný problém a to že on je sprostý neomalený oran.
09.01.2012 - 22:37
| Filtr
Ruby
» kooperativa
No...tak se obávám z Tvého postoje, že jsi další adeptka na domácí násilí. Vždyť za to že Ti příště rozbije sandál si budeš moct stejně sama, protože jsi podle něj taková a maková a Ty tomu jak tak koukám začínáš úspěšně věřit.
09.01.2012 - 22:42
| Filtr
kooperativa
» Ruby
A vies, ze chvilami som tomu aj zacinala verit...??? ze nic nedavam do vztahu, ze som pre neho nic nespravila, ze som leniva...a tak dokola a deptalo ma to...ale pomaly sa oklepavam...a raz by na mna vztiahol akykolvek chlap ruku, tak mu to vratim....na tolko si sama seba vazim...
10.01.2012 - 00:08
| Filtr
Ruby
» kooperativa
A až Ti dá facku, tak budeš nakonec říkat, že to vlastně nebyla facka ale takové tvrdší pohlazení....ale už raději kušuju. Asi se neshodneme.
Nikdo nejsme dokonalý, v páru při každodenním soužití dojde k mnoha situacím a ne vždycky se podaří zachovat fazonu. Ale urážet se...navíc píšeš, že máš strach něco říct, udělat, jsi vlastně v permanentním napětí, které snášíš jen v očekávání pěkných chvilek.
Můj přítel - než jsme spolu začali žít- na mě působil dojmem nejklidnějšího člověka na světě. A ejhle...pod jednou střechou se z něho začal klubat docela slušný cholerik za určitých situací. Prostě vypjatější situace snáší blbě a rozvíří kolem sebe nervozitu, sice je pravda, že se vyk....je do vzduchu, ale i tak mě jeho chování zpočátku vyděsilo. Udělalo se mi párkrát špatně od žaludku a chtěla jsem skončit vztah. A to nebyly jeho výpady mířeny proti mě, žádné urážení mé osoby. Připomělo mi to ale mé dětství, mého otce, který z nás dětí udělal rozklepané trosky tím, že si na nás kompenzoval své problémy a každá banální situace byla vyhrocená do extrémů a sprostých nadávek. Nenaučila jsem se proti tomu bránit, ono to ani dost dobře nešlo.
Nezpracovaný otec.
Přítel je dál cholerik a mě už to nechává klidnou, pokud začne raplit, odcházím. Jak píše Nuna. Do vedlejší místnosti, na dvůr, na kafe k sousedce. Pokud nejde o život, nechávám ho jeho osudu a je mi úplně šumák, že mu například spadlo kladívko a on si pro něj bude muset z toho žebříku slézt. On už ví, že se mnou nehne a že budu spolupracovat nebo komunikovat až se uklidní. Pak se tomu zasmějeme, on mě v tu chvíli má za tvrdohlavou můru, já jeho za raploně. Dřív se mi i stalo, že jsem švihla s tím co jsem měla v ruce a naštvaná odjela pryč. Pak jsem zjistila, že mi to nepomáhá. Že je pro mě lehčí a přijatelnější zůstat v ledovém klidu a vykliditi pole, což ho dokázalo v ten moment rozhodit, ale o to rychleji se zklidnil, protože mu samozřejmě došlo, jaký je v ten moment
Jak říkám...nikdo nejsme dokonalý, v tom partnerství se to asi projeví nejvíc. Ukazujeme si vzájemně zrcadla. I já mám na čem makat.
Ale i přes neshody nebo rozdílné názory by měla být zachována úcta jednoho k druhému. A slovní napadání, urážky, nadávky tam nepatří.
Mám přítele moc ráda, představa že bysme se láskyplně posílali do nebo se častovali peprnými výrazy by pro mě byla začátkem konce a ten by byl velmi rychlý. Ono už pak ani není co zachranovat.
Nikdo nejsme dokonalý, v páru při každodenním soužití dojde k mnoha situacím a ne vždycky se podaří zachovat fazonu. Ale urážet se...navíc píšeš, že máš strach něco říct, udělat, jsi vlastně v permanentním napětí, které snášíš jen v očekávání pěkných chvilek.
Můj přítel - než jsme spolu začali žít- na mě působil dojmem nejklidnějšího člověka na světě. A ejhle...pod jednou střechou se z něho začal klubat docela slušný cholerik za určitých situací. Prostě vypjatější situace snáší blbě a rozvíří kolem sebe nervozitu, sice je pravda, že se vyk....je do vzduchu, ale i tak mě jeho chování zpočátku vyděsilo. Udělalo se mi párkrát špatně od žaludku a chtěla jsem skončit vztah. A to nebyly jeho výpady mířeny proti mě, žádné urážení mé osoby. Připomělo mi to ale mé dětství, mého otce, který z nás dětí udělal rozklepané trosky tím, že si na nás kompenzoval své problémy a každá banální situace byla vyhrocená do extrémů a sprostých nadávek. Nenaučila jsem se proti tomu bránit, ono to ani dost dobře nešlo.
Nezpracovaný otec.
Přítel je dál cholerik a mě už to nechává klidnou, pokud začne raplit, odcházím. Jak píše Nuna. Do vedlejší místnosti, na dvůr, na kafe k sousedce. Pokud nejde o život, nechávám ho jeho osudu a je mi úplně šumák, že mu například spadlo kladívko a on si pro něj bude muset z toho žebříku slézt. On už ví, že se mnou nehne a že budu spolupracovat nebo komunikovat až se uklidní. Pak se tomu zasmějeme, on mě v tu chvíli má za tvrdohlavou můru, já jeho za raploně. Dřív se mi i stalo, že jsem švihla s tím co jsem měla v ruce a naštvaná odjela pryč. Pak jsem zjistila, že mi to nepomáhá. Že je pro mě lehčí a přijatelnější zůstat v ledovém klidu a vykliditi pole, což ho dokázalo v ten moment rozhodit, ale o to rychleji se zklidnil, protože mu samozřejmě došlo, jaký je v ten moment
Jak říkám...nikdo nejsme dokonalý, v tom partnerství se to asi projeví nejvíc. Ukazujeme si vzájemně zrcadla. I já mám na čem makat.
Ale i přes neshody nebo rozdílné názory by měla být zachována úcta jednoho k druhému. A slovní napadání, urážky, nadávky tam nepatří.
Mám přítele moc ráda, představa že bysme se láskyplně posílali do nebo se častovali peprnými výrazy by pro mě byla začátkem konce a ten by byl velmi rychlý. Ono už pak ani není co zachranovat.
10.01.2012 - 00:18
| Filtr
Zornička
» Ruby
Ruby, ja som len tajne dúfala, že dojde na tie "zrcadla" a dočkala som sa
Píšeš to velmi rozumne, aj ked si nemyslím že sú to vždy zrcadla..ale to je na dlhšiu debatu. Sú rôzne príčiny, prečo nám krížia cestu aj hulváti, aj egoisti, alebo žiarlivci či podobné typy.
Je pravda, že akonáhle sa začne s nadávkami, tak sa to potom len stupňuje a ide k horšiemu, moja kamarátka povie bežne mužovi pri debate, že - "ty si ale debil" ..Ja až zamrznem a oni sa tomu smejú .. obidvaja
Píšeš to velmi rozumne, aj ked si nemyslím že sú to vždy zrcadla..ale to je na dlhšiu debatu. Sú rôzne príčiny, prečo nám krížia cestu aj hulváti, aj egoisti, alebo žiarlivci či podobné typy.
Je pravda, že akonáhle sa začne s nadávkami, tak sa to potom len stupňuje a ide k horšiemu, moja kamarátka povie bežne mužovi pri debate, že - "ty si ale debil" ..Ja až zamrznem a oni sa tomu smejú .. obidvaja
© 2007-2024 Najdise.cz