Udělal to dobře?Moc lidí o tom moc mluvit nechce, někteří to berou normálně, někteří se za to stydí. Jo, je to pech. Když se stále snažíte mít potomka a ono pořád nic. Tak snad zázrak umělého oplodnění, pomůže? Bohužel, první pokus dopadl špatně, k dalším dvěma ani nedošlo, a tak se řešilo co dál. Posedlá svým chtíčem mu dala jasně najevo buď vše nebo nic, když to nejde s tebou zkusím nějakýho dárce, bylo to skoro jako vyhrožování, nakonec dal souhlas, ale měl z toho docela trauma, já přeci nemám problém, tak sakra proč? Nakonec to dopadlo tak jak asi mělo. Nic, prostě nic. Krásné chvíle byly pryč, co teď a co dál? Nebude jen už opodál? Udělal dobře, když svolil k netradičnímu postupu a ustoupil mateřskýmu pudu? Jak byste se zachovali Vy?
kapka růžové
Tak do třetice všeho dobrého..."je otázka, co je dobře"...každý tuto lekci života vnímá jinak a jinak se s ní vypořádá. Někdo volí umělé oplodnění, pže to tak cítí, někdo volí formu adopce, někdo prostě bezdětnost...nic není špatně.
A já vám taky něco řeknu...zrovna dneska mi volala jedna moje moc moc spřízněná duše, která už 5 let řeší podobný problém...Ježíšek jim letos pod stromeček nadělí krásnou holčičku, byli v pořadníku teprve rok, takže s tím vůbec ani nepočítali...a letos zažijí své vytoužené Vánoce ve třech...museli byste slyšet její slova, tón hlasu a tu radost (skoro mi z toho zrůžověl telefon )...ale někdo by mohl říct - adoptovat dítě? v žádném případě, cizí geny vychovávat, to fakt ne, děkuji. Takže o tom to je...pro jednoho dobré, pro druhého ne...tak držím pěsti, ať si Tebe nebo Tvého známého najde nějaká krásná dětská dušička...