Michaelli (* 1.1.1970)
Žena
mam spoustu casu, tak si dam kaficko bez kofeinu a rozepisi se..
ja vim, jen jsem takova porad nejista, ten vyvoj jde pomalu a potrebuji i nektere veci spise si potvrdit, trochu vice se naucit rozlisovat co jsou predstavy a co infos z eteru..
snazim si je zduvodnit a se musim stale presvedcovat, nekdy to maji ti lide tak stejne..nekdy je mi jasne, ze se jedna o blud, autosugesce atd..tem se prave radeji vyhybam, nebot to me akorat zatezuje sebevedomi.
Komunikovat se zemrelymi mi jde zatim jen castecne, jak rikam, uz mi bylo i z eteru receno, ze neustale ovladam tok myslenek, tak se ho ucim jen nechat plynout..s channelingem to ani jinak nejde, tam asi tezko muzu ovlivnovat myslenky, pak by to nebyl channeling, nebo by se prerusil, je tezke byt v roli pozorovatele informaci. Jde mi to pomalu.
Pruvodci mi pomahaj, rekla bych, ze me ucej vselijake taktiky a meditace, hazej me do situaci, kde se neco ucim k tomu atd atd..nemam tu nikoho vedle me jineho, kdo by me to ucil a me nenapada, jak si sama vynaleznout svoje metody..pak jsou tu par meditaci od tech medii, ale to si musi ozkouset kazdej sam, co se mu hodi a na co, co je me zbytecne a co nepotrebuji..jsou to jen takove lehke male pomucky, z tech muzu si vybrat jen nektere, ktere jsou dobre, ale take me neposouvaji dale..
protoze jsem ztrestena, na vsechno chci odpoved, vecne si je k sobe volam, k channelingu, k meditaci, k srovnani caker, k nekterym vecem, co uz de facto zvladnu sama..
kdyz to snad ani neni potreba..
spise ted ustoupili do pozadi..snazej se se mnou automaticke psani, ale stoji je to take nervy, kupodivu i oni umej bejt svym zpusobem uz netrpelivi, no jsou to skutecne jen byvali lide..
uvidim co bude, jak rikam navstevu ve Svycarsku stejnak tento rok odkladam a kdo vi, treba pristi rok uz (docela brzy) budu moct sama komunikovat a nepotrebovat zadne medium..
na jasnovidectvi (informace ze zdroje) se musim zamerit i jinak, zjistila jsem, ze se mi nekdy ukazuji informace o nejblizsi mozne budoucnosti, avsak, jak jsem zjistila, veci se mohou odvijet uplne jinak ve stejne situaci..
dam priklad..
kdyz mi bylo 13, spala jsem u babicky, a ve snu zazvonil zvonek a pak sla babicka otevrit, tam byl muj tata a zacal na me byt nerpijemny, ze jeste spim v takovou hodinu, neoblecena, atd, ze mam babicce pomoct..
po otevreni oci zazvonil zvonek, babicka sla ke dverim, mela na sobe to same co ve snu, rikala to same co ve snu a kupodivu tam stal tata, nezvonil odzdola, protoze se jinac do vchodu nedostanes bez klicu, stal uz primo u dveri a videl, ze jeste jsem nevstala z postele..
cekala jsem jeho nadavky a vycitky, ale tahle situace vubec nenastala.. nereagovala jsem nijak, byla jsem tim jen konfrontovana a zmatena..
takhle tohle se me deje i dneska, porad, velmi casto, ve skole uz vim, kdo co rekne a jak se zachova, ale nejsem schopna, muzu se jen divat na to, zda skutecne ta situace takhle bude jako ve snu, nebo bude jinak..ted se nejedna jen o sny..
jsou i divna spojeni, jako napr. kdysi pred par lety jsem snila o tom, ze jsem na lodi a pluju po rece, ale lod se zblaznila a ja jsem ji nemohla zastavit, na konci teto reky byl beton s malym dokem, o ktery jsem se roztristila a jsem zemrela..
po par letech jednou takhle vecer tak nejak jsem nemohla spat strachy, loucim se s manzelem, protoze mam strach, ze uz se neuvidime..nemohla jsem spat..
rano se vydam na cesty do Cr, stale hnusny pocit, ze se nekde neco stane, dojedu do urciteho mesta, a necekane prochazim kolem mista, na kterem jsem se jeste NIKDY v tomhle zivote neocitla..
jdu kolem konce reky a betonu, maly dok pro lode, ano, to je to misto, na kterem jsem ve snu tenkrat zemrela na te lodi..zastavim se a cumim na to misto s otevrenou pusou, v hlave scenario jak se tristim o beton s lodi..samozrejme jsem si to i vyfotila.. a muj pocit z noci je tak silny, ze v tu chvili vim, ze bych se mela otocit a jit radsi zpatky..
pak me napadlo, kdyz se mi ma neco stat, stane se to stejne, at uz na ceste tam nebo zpatky a pokracuji dal..asi po hodine mame autonehodu, dva stromy nahustene vedle sebe, mezi ktere se zadne auto nevejde..ale ano, nase se tam veslo, tim ze bylo na boku...takze jen sok a modriny..
v tu chvili, kdy jsem vedela, ze se neco stane a videla "nebezpecne" misto, jsem mela oslovit moje pruvodce, nebo je poslechnout, kdyz rekli, ze je lepsi se vratit zpet..o v ten den a ten cas jsem jeste nevedela, ze mame pruvodce..
nekdy je neposloucham..a je mi to nekdy lito, pred par dnema zemrel na miste, kam jsem se nahodne dostala, ale nesla primo tam, zmenila smer, jeden pan na vozicku pod koly vlaku..nikdo z tech, kdo tam stal, nezatahl za cervenou paku, ktera vlak stovky metru varuje, ze v kolejisti je clovek...
ja bych to udelala, protoze me to bylo nedavno nahodne vysvetleno, co to je, a na co to je ty packy kolem tech schodu... a protoze jsem akcni a jeste bych utekla radsi pryc, kdyby se z toho kolejiste dostal driv, aby na me nepadly nejake financni postihy..
jenze ti co tam stali byli dost neiformovani..ti, co mu fyzicky pomahali nahoru z kolejiste na posledni chvili utekli, jinak by je srazil take..

ten den jsem se ja nahodne (musela jsem oklikou pres cely Berin, protoze z toho mista kde je moje skola nejely zadne vlaky) pohybovala kolem mista par minut predtim, ale nechapala jsem, proc mam jit na malej vlak, kdyz regionalem to jde rychleji, takze jsem odjela z mista cinu tesne predtim z jine koleje regionalem... ackoli jsme mela nutkani jet malym vlakem protoze mel muj vlak tak jako tak jeste dalsich 15 minut zpozdeni (to je ale nahoda ze)

Nemam ani chut o tom s pruvodcem diskutovat zrovna dneska, necitim se z toho dobre, ze jsem mela byt na miste a mohla jsem nekomu zachranit zivot.
Snazim si rikat, ze to tak melo byt.
Pred par dnema bych mu zachranila zivot, ale treba dneska by se mu stalo neco podobneho u tramvaje..pokud jeho cas uz byl vyprsenej..kdo vi..
no co si o tom myslis s tim vozickarem, udelala jsem nekde chybu? Ja mam pocit, ze jsem zvolila jen jine moznosti, take spravne..ale pak jsem se nachaela v techto mistech zcela zbytecne, vzalo mi to cas a energii..