Považuju to ve vztahu za zásadní,velmi zásadní věc. Je to ryze ženský pohled,nebo i muži se mnou budou souhlasit? Bude se mnou vůbec někdo souhlasit? Nebo se dá žít i "bez"?
..myšlenky nechť mi radši nikdo nečte. Mám jich sice čím dál míň,ale o to víc přestávají býti pro okolí jaksi...vhodné... .. pokud se tedy vyloženě nesoustředím na to,aby měly nějaký smysl.. ..co "čtení pocitů"?.. to je lepší výraz..