Byl to jen okamžik..Ale stála jsem u zlatého deště (Keř).. A najednou si mi sedl žlutý motýl na ruku a já na lidi kolem mne hle?? A najednou vlétlo z toho keře několik set těhle motýlků a sedlo si mi na ruce, ramena, vlasy, hlavu a někdo je chtěl odehnat a já říkám ne jsou to poslové andělů...A vnímala jsem ten pocit třepetajících křídel a tok lezou po mně a neměla strach...Pak jsem se probrala...
Flamenca
Motýl je prý symbolem proměny, transformace. Já jsem byla onehdá překvapená, jak moc jsem byla motýli byla kolem svých 20 let poznamenaná. Hodně se objevovali v mých básních. Tady je jedna na ukázku:
Motýlí valčíček
Já jako dítko měla sen, že tančím valčík s motýlem. Raz dva tři, raz dva tři, krok sun krok, lítáme s větrem o závod.
Pak rostu, hledám, dál a dál, okolní svět už nevnímám. Jdu kolem louky, vidím poušť, namísto lesa z větví houšť. Kde jen ten zázrak najít mám?
Tu z temnot čís hlas zašeptá: Jak slunce krásná, zářivá, je duše s křídly motýla, on květinou je tvého já. Tak přestaň pátrat v pustinách. Vidíš, hudba se vůkol rozlévá… zatanči si, zatanči, buď navždy svá.