Když posíláme milující myšlenky ostatním, vytváříme světelné mosty, po kterých mohou kráčet andělé.....Mnozí z nás jsou jasnovidící, jasnoslyšící, jasnocítící.......Tahle diskuze je pro ty, kteří se s námi se všemi budou chtít podělit ...o svém osobním zážitku s andílky...........
T.Cz
...nedá mi to, abych se nepodělil... ..je to pár dní zpátky, kdy jsem ležel jen tak na podlaze a byl v totálním skvělém rauši, díky okolnostem života, které mě zrovna potkávají...prostě jsem jen ležel a vnímal lásku a radost, byl jsem otevřen bez podmínek, jen si užíval ten stav z bytí, znáte to...jenže najednou se v mém žaludku nebo soláru začaly nořit divné pocity, asi jako otazníky a vytvářeli pocit, asi jako když se napijete zbytečně moc studené vody nebo jako když máte v břiše něco, co vám začíná kroutit se zažaludkem...jediný co mě napadlo, jak zabránit tomu, aby to pokračovalo a kazilo mi to život a bránilo mi to v čistém prožívání, bylo jaksi profouknout trochu světlem ten solár...a tak jsem si představil světlo, jak mi proudí do toho břicha a likviduje ty kamenný otazníky...na tom jsem měl účast, alespoň trochu svou myslí a přáním...jenže nastala ta věc, že to chabé světlo, které jsem si představil se změnilo v obrovský kužel, na jehož začátku se objevili jakoby z boku dva andělé, oba stejní a ze svejch dlaní mi do toho břicha poslali né už kužel, ale totální gejzír světla, kterým prošpikovali moje útroby skrznaskrz...zbyl jen úžas a vděčnost a dodnes se nevrátilo nic z těch divnejch pocitů v soláru...a dobře znám ty otázky na které přicházejí v mžiku odpovědi, přímo ze srdce do srdce...ale teď jsem se na nic neptal a jen dál ležel a užíval si ten superzážitek a přišlo mi zdělení bez mé otázky, a to takové, že andělé jsou lační toho, aby mohli člověku pomáhat, jakoby oni potřebovali nás a mi potřebujeme je...a asi proto se s Vámi dělím o tento zážitek