ahoj.tak myslela som si ze toto sa mne stat nikdy nemoze...vzdy som odsudzovala baby ktore si nieco zacinali so zadanym chlapom...a teraz?teraz som v tom ja...zoznamili sme sa vonku a tak nejak si pytal cislo...v podstat k nicomu nedoslo...bolo iba bozkavanie ale fakt sa mi paci...ja to vobec nechcem riesit a ani som nechcela...ja viem ze to nie je spravne dokonca vacsinou ked mi napise ze ci sa stretneme sa nejak vyhovorim...on je iniciatorom toho vsetkeho...pise kazdy chce ma vidiet a ja neviem co mam robit...paci sa mi ale stale je tam to ale...je mi to luto a nechcem robit niekomu zle...hlavne nie jeho priatelke...mam to ukoncit???alebo sa dalej stretavat???on ma chce videt ale ja neviem ci to takto dalej dokazem...bojim sa ze sa zamilujem a ze sa sklamem...co ak ju nikdy nenecha co asi nie a mne zostanu len oci pre plac???
Háňa*
Možná, že se Ti to stalo proto, že jsi vždy odsuzovala ženy, co si začaly se zadaným, místo, abys odsuzovala (když už tedy máš potřebu někoho soudit) ty zadané, co se peleší jinde.
Svobodný člověk si může "chodit s kýmkoli, s kým má chuť, protože je svobodný, takže se nijak neproviňuje. To znamená i Ty, pokud Tě baví dělat někomu tu druhou - je to Tvoje věc. Ty závazky nemáš, to on je má - on je ten, kdo je někomu nevěrný. Je svéprávný a ví, co dělá, proč to dělá a že někoho podvádí.
Pokud si uvědomíš, že ten Tvůj milovaný je člověk, který někomu za zády šmejdí za jinými, možná Tě to odmiluje samo