Jsem z pritelkyni 3 roky a jeste jsem se ji poradne nezastal, vetsinou kdyz na to prijde tak nevim co udelat, ani co rict jakobych v tu chvily ztratil hlavu... po chvilce me napadne tolik veci co bych mohl udelat ale proste nic v tu chvily nevim... ale pritom nemam strach ze bych dostal po tlame nebo byl slovne poslan nekam... Prosim o radu jak se zastat nebo co delat v takovych situacich...
Ruby
» Nuna
Hm...mám kamarádku, ta je s manželem letos 29 let a v životě se jí nezastal. Například když ji slovně napadal - neprávem - jeho otec - z pozice "autority" a "pána domu". Prostě se mu nelíbilo, že by tam mohla mít také domovské právo. Manžel seděl ve vedlejší místnosti a ani nepípl. A že takových situací bylo za ty leta... A není jediná. My ženský máme větší schopnost být s našimi protějšky loajální. Bohužel to hodně postrádám u většiny dnešních mužů. Přijdou mi "zbabělí", za žádnou cenu si neudělat s nikým problém, i za cenu ztráty obdivu a úcty své partnerky. Ale abych jen neplivala, někde bude ta prapříčina, teď se mi nad ní nechce přemýšlet. Jestli jsme jim tu korunku sundaly samy tou naší emancipací, nebo je to pozůstatek pokřiveného režimu, který kvete dál, jen v jiné podobě..., nebo tím, že to máme v sobě jako mámy a lvice co chrání svá mláďata nějak dané od přírody..bít se za to své...