Velmi dobře se zamyslete, než odpovíte. Představte si situaci, kterou právě prožíváte. Jste po rozchodu, víte jaké chyby jste se dopustili, chcete se změnit a najednou potkáte člověka, který vám padne do oka a chcete být s ním. Jen s ním, samozřejmě skutečné přátele zachováte. Ted otázka, dokázali by jste kvuli tomu úplně zapomenout na net, chat apod.? Prostě žádné virtuální přátelé by nebyly po vašem rozhodnutí.
Triniti111
tento požadavek by ve mě vzbudil nejspíš silnou ostražitost ... ale těžko říct, jak bych se reálně zachovala, nikdy jsem neměla takového partnera, že by po mě chtěl vzdát se něčeho, co mám/dělám ráda ... kdyby ty moje "radostné" činnosti ohrožovaly něčí život, zdraví, majetek, nebo by třeba byly daleko za hranicí běžných morálních hodnot, tak bych to pravděpodobně zvážila, ale tak, jak jsi to nastínil, to vypadá, že důvodem je žárlivost, nebo usurpování tvého volného času a to docela razantní a tohle mi pod nos nejde ...
podle mě je ideální, když řeknu tomu druhému třeba, hele, nelíbí se mi to, protože když to děláš, tak cítím to a to a neumím si s tím poradit, ale dělej jak uznáš za vhodné ... takhle toho druhého nijak neomezím, informuji ho, že něco není v pořádku a pak si to ti dva můžou navzájem rozebrat, nebo třeba mohou spolu přijít na nějaké řešení ..