Vyprávění Heleny Valerové, kterou jako dítě v roce 1937 unesli Indiáni. Žila s nimi v pralese u Orinoka, po dvaceti letech utekla i se třemi syny od Indiánů zpět do civilizace k rodičům a sourozencům.Vypráví o těžkém životě v pralese (žádná idylická pohádka o souznění s přírodou :-)), o žárlivosti mezi ženami i muží, o - i v oněch podmínkách - domácím násilí, o strachu z nepřátel, o ustavičném boji mezi kmeny...