cymbaline (* 23.2.1988)
Žena
hmmm... podruhé vstřebáno...

... barvy, je to nádherně barevné...
... ta herečka hraje anu tak sugestivně, že se na ní musíš hned v prvních minutách filmu úplně napojit a potom to vnímání a prožívání příběhu je jakoby sis šáhla do vlastního nitra...
... hudba - tě tam vtáhne jakbysmet (je skvělá, hlavně podruhé jsem si ji moc užila...)
... odpočítávání scén, další skvělá věc a přitom taková maličkost - naprosto tě to ještě ke všemu zhypnotizuje, přesně jak to prožívá ana... a vyplivne tě to na konci o něco jinačejší a udivenou, co že to sakra bylo a proč to vlastně skončilo...
... ponoření se do ženství...
(jen se musím přiznat, že mě trošku zklamala závěrečná etuda v new yorku, jakoby tě to z iracionálna násilím vyplavilo do racionality, a to se mi dost těžko snáší, vyrušilo mě to... i když je to možno dobře, protože bych se třeba z toho snu jinak neprobudila...)
skvělý film, imprese, surrealismus, díky, ajvíku
