Mám problém v 18 letech jsem měla přítele s kterým jsem otěhotněla zjistila jsem to ale ve 4 měsíci. Přítel se na mě vykašlal takže jsem zůstala sama po pár měsících jsem se seznámila s mužem s kterým jsem si bezvadně rozuměla smály jsme se spolu a vůbec mu nevadilo že jsem těhotná. bere ji jako svoji dceru jenže mu je 36 mě je 20 on je rozvedený a má 9letou dceru. Jeho rodina je nesnesitelná a jeho bývalá žena se projevila jako nezodpovědná matka pošle k nám dceru ale nedá ji ani kalhotky . Příjde mi to sprosté a bohužel když příteli to řeknu tak jsem u něj kráva a nemám to vůbec řešit jsme spolu dva roky a vidím že to jde s kopce od začátku našeho vztahu prosil at se k němu nastěhuju tak jsem to udělala a každej týden mi vykládá že tady není nic mojeho že se můžu sbalit a vypadnout je to puntičkář a neváží si toho že o dceru je postarané. Mám s něj strach že mi nadá třeba že není umyté nádobí nebo něco takového ,ale odstěhovat se s malou nemám kam s mateřské to neutahnu.Přitom vidím že to nemá cenu vzal mi sebevědomí omlouvám se mu i za věci co neudělám když tohle píšu jsem od modřin jen kvůli tomu že jsem mu řekla že se chová jak malé děcko a že moje rodina pro nás dělá první poslední a jeho nehne prstem bil mě ikdyž jsem měla malou dceru v náručí a ještě ji říkal podívej se jaká je tvoje matka kráva ...co mám udělat aby se to změnilo nervy mám v kýblu ale je mi trapné k psychologovi vařím mu peru uklízím starám se o maličkou a furt je něco špatně vždy se najde něco co jsem neudělala
pimon
» zlatenko
Tak tady vidím jádro pudla. Najdi v sobě sílu a změň svůj osud. Normální rodina je bez násilí a to jak fyzického, tak i psychického. Chceš snad pro svou dceru lepší budoucnost, nebo chceš aby brala za normu, že manželé šikanují a bijí své ženy? Uvědom si, že jej již nemiluješ, ale projevil se u Tebe takzvaný Stockholmský syndrom. Sbal si své a dceřiny věci a utíkej. Ano z počátku to nebude lehké, ale věř že se to vyřeší. Přeji hodně síly.