Najdise.cz (Systémová zpráva)
Příspěvek je od uživatele
Garsia, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Julija, i Tobě děkuji za Tvou otevřenost a upřímnost a klidně mi můžeš tykat, jestli budeš chtít

Myslíš si, že energie, které v sobě máš, jsou „slabé“ a že k tomu, abys mohla 100 % fungovat – předpokládám jako léčitelka, potřebuješ rodové energie od svého dědečka, které Ti nepředal. Může tomu tak být, ale i nemusí. Můžeš mít své léčitelské schopnosti po dědečkovi, ale jedna věc je dostat tento dar a druhá věc je tento dar v sobě rozvíjet a pěstovat a umět ho také správně a efektivně využít, což předpokládá velkou práci na sobě samé. Tu práci za Tebe nikdo nevykoná, to je pouze na Tobě, do jaké míry budeš schopna rozvinout svůj „dar“. A sama jistě dobře víš, že práce na sobě zahrnuje především sebepoznání - abys věděla, jaká opravdu jsi, jaké máš přednosti, ale i slabiny a nedostatky (své stinné stránky včetně svých strachů, úzkostí a bloků), které je třeba v sobě přijmout a vnitřně si zpracovat. Uvědomit si, co všechno a v jaké míře nás ovlivňuje z našeho nitra (myšlenky, emoce, nálady, pudy..), tak i zvenku (mínění okolí, přátelé, rodina – nezpracovaná rodinná témata, chybné vzorce myšlení a jednání, které do nás vložili „v dobré víře“ naši rodiče a prarodiče atd.). Protože dokud si toto vše neuvědomíme a nezpracujeme, tak nás to bude stále ovlivňovat a brzdit v našem rozvoji a my budeme žít více nevědomě, aniž bychom znali skutečné příčiny našich problémů, našeho trápení a nespokojenosti...Budem se jen ptát, proč nejsem štastná a naplněná? Proč se mi nedaří tak, jak bych chtěla?

Odpovědi jsou v nás...
Překážky v našem rozvoji si vytváříme víceméně sami svým způsobem myšlení a jednání, které nemusí být vždy v souladu s tím, co chce naše duše (a přiznejme si, moc jí také nenasloucháme

) Ale je to naše cesta, děláme vše nejlépe, jak v danou chvíli umíme, i když občas „chybujeme“, ale my se tím učíme a získáváme potřebné zkušenosti a poznání. Každopádně čím dříve začneme na sobě pracovat – tím lépe pro nás i pro náš rozvoj...
I Ty sis v podstatě pojmenovala překážky, to co Ti brání ve Tvém rozvoji (i rozvoji Tvých léčitelských schopností). Přičemž to dle mého názoru nepřichází zvenčí, ale z Tvého nitra. Něco málo o tom hovoří i Tvá slova: „Už konečně vím,kde se ve mně vzala ta neuvěřitelná kritičnost...člověk se ode mě málokdy dočká pochvaly a uznání,že je to povedené...ale jsem kritická i sama k sobě-nepřestanu s něčím dokud si nejsem jistá,že to lepší nebude...“ Tvá přílišná kritičnost a nespokojenost, kdy to či ono není dle Tvých představ dost dobré (dokonalé) a ještě ve spojení s Tvojí tvrdohlavostí, Tě svazují a omezují a možná i brání ve správném vnímání a přijímání věcí i lidí, takové, jací jsou. Líbí se mi citát: „Dokonalost spočívá v přijetí nedokonalosti“ Tedy v přijetí všeho takové, jaké to je i s chybami a nedostatky. A vztahuje se to i na nás, abychom v lásce a míru přijali celou svou bytost. Tím snížíme i tlaky a přílišné nároky na sebe, a tudíž i na okolí, kam sebe promítáme, čímž bude méně napětí, rozporů a konfliktů...
Proto mějme se rádi

, buďme k sobě milí a laskaví, citliví a ohleduplní

, tak jak se snažíme chovat i ke druhým. Když budeme dávat sobě maximum lásky, mít úctu a pochopení pro své „chyby“ a slabiny, budeme sebe přirozeně naplňovat harmonií, klidem a mírem, budeme posilovat své sebevědomí, důvěru v sebe - ve své city a pocity, čímž navážeme hlubší spojení se svou duší, se svým vnitřním Já (naším vedením a učitelem).. Naše myšlenky pak budou vycházet z hloubi naší duše, budou méně kritické a hodnotící (sebe i druhé), více láskyplné, chápající a vnímající celek i podstatu všeho – budou propojením obsahu i formy, rozumu i citu, mužského i ženského principu...Náš pohled bude komplexní, celistvý stejně jako naše bytost.
A věřím, že v tomto stavu nám už nebudou přicházet na mysl otázky jako jsi třeba Ty uvedla: „Vážně jsem tak špatná a nepochopitelná?" Je to o způsobu našeho vnímání i o relativitě věcí aneb nic není špatné a vždy záleží, z jakého úhlu se na to díváme. Chce to jen naučit se mít určitý odstup od sebe i od věcí, abychom dokázali správně odlišit zrno od plev. Na druhou stranu abychom i při pohledu na strom vnímali celý les a to že je jeho plnou součástí...
Jak si psala, že maluješ i skládáš poezii a že některým z toho běhá mráz po zádech, že mohou mít z Tvých dílek i strach, tak to jen dokazuje, že i Ty máš v sobě stinné stránky, temnotu a strach, které je třeba vynést na povrch a ventilovat. Cítíš to správně a děláš tím hodně pro sebe – očišťuješ sama sebe, uvolňuješ v sobě bloky a energie, které by mohly na Tebe působit destruktivně. Současně máš možnost poznat další stránky své bytosti. Přijmout svoji vnitřní sílu, přijmout svůj strach a svoji temnotu. Podívat se jim do očí a s láskou je přijmout – i to jsi Ty i ony jsou Tvou součástí..

Aneb vše na tomto světě má svůj smysl a význam – „dobro“ i „zlo“, světlo i temnota – proto je třeba přijmout vše – v sobě i kolem nás, neboť je to součástí našeho vývoje i života.

PS: Troufám si říci, že po tom, co se maximálně otevřeš Lásce a láskou se budeš naplňovat + po přijetí svých temných stránek se Ti tak rozproudí a znásobí energie, až ji budeš muset v sobě tlumit a ve velké míře druhým předávat..
