Zrkadlá - Učitelia ... jeden druhému? - Diskuze a zkušenosti

vdušiklid (* 10.2.1977)
Žena

Jistě ... ale mít ho doma dennodenně by určitě nechtěl, ten morálně vyspělý ....

PetV (* 11.5.1978)
Muž

Pokud je morálně vyspělý a chápe, proč se tak dotyčný negativista chová, tak ne
V takovém případě mu totiž nezáleží na hodnocení okolí, jestli ho považují za blázna nebo ne, dělá to, co považuje za lepší (pro sebe i pro toho negativistu)

vdušiklid (* 10.2.1977)
Žena

Tak to určitě - já jen, že to člověka zákonitě musí přestat časem bavit, být permanentně - v některém případě - považován za "blázna" ....

PetV (* 11.5.1978)
Muž

Tak samozřejmě, že to neplatí absolutně a ve všech případech
Ale určitě to je lepší přístup, než reagovat stejným, negativním způsobem, pokud to dokážu ovlivnit.
Ono všeho s mírou, i toho "všudypřítomného zrcadlení" a hledání učitele v každém kolemjdoucím nebo bezdomovci, kterého potkám

vdušiklid (* 10.2.1977)
Žena

Jsou případy, kdy ani zdravá asertivita a projevené pochopení nepomáhá .... naopak - jsi považován za naivního, slabého, popř. se zajde ještě dál - je opravdu tak nemožný / -á - nebo si na to hraje ?

Aika. (* 13.10.1973)
Žena

Ale ono to tak je. Chtěla jsem odpovědět na tvou předchozí otázku týkající se energií.
Víš... vnímám to tak, že i my musíme mít jasno v tom, koho chceme potkávat, s kým chceme být ve styku nebo ne.
Reflektujeme si všichni. Ale někdo to vnímá (je vědomý) a jiný není. A to je jeho věc. Však pokud se naučíš respektovat něčí blbé nálady - že to tak je a může je mít - pak ti vadit nebudou. To všechno, co přijde - byť nečekaně - je v tu danou chvíli prostě informace, sdělení, které my potřebujeme. Pochopíme - nepochopíme. A to se mi na tom cyklu života moc líbí. Když to začnu vnímat - že to všechno se děje pro mé blaho - tak mi to dělá nesmírně dobře. :)

PetV (* 11.5.1978)
Muž

Podle mě to je tak, že negativní akce ale i podobná reakce na podrážděnou akci vycházejí z pocitu méněcennosti (který si neuvědomujeme) a mají za cíl si zvýšit sebevědomí/sebehodnotu na úkor druhého.
Tudíž že když podobně zareaguje i dotčený "cíl", tak i on se cítí méněcenný, není to tím, že by nebyl vůbec negativistický a jen neosobně odrážel tu negaci toho prvního.

Podle mě se tím roztočí emoční kolotoč negativní akce - reakce, který se většinou jen stupňuje a k nějakému uvědomění si takového "sdělení" o sobě skrze druhé nedojde. Protože ten první si svou negaci odraženou druhým vysvětlí jako útok na sebe, automaticky odpoví ještě silnější negací a bude věřit, že je oprávněná, nezamyslí se nad tím, je to takový obranný mechanismus.

Když tak člověk reaguje, je to proto, že mu chybí odstup od situace, tudíž se z ní ani nepoučí, nemůže ji vyhodnotit. Leda až po čase.

Prý zenoví mistři takhle záměrně negativně vytáčeli své žáky, hráli to, aby jim pomohli si to uvědomit.

Mně se líbil návod, jak to utnout v zárodku, popsaný v Celestínském proroctví.
Jestliže jsme bdělí a dokážeme si ten náběh vlastní negativní reakce na něčí negativní akci uvědomit dřív, než automaticky zareagujeme, a naopak zareagovat přátelsky, ale asertivně dát najevo, že to jednání je nevhodné, usmát se, třeba se zeptat, proč nás k tomu nutí, chápavě podotknout, že toho má dotyčný moc, je přetížený, hlavně nezareagovat nepřátelsky, jak ten první podvědomě očekává.
Tím ho znejistíme, on už dál nebude reagovat nepřátelsky, protože zjistí, že není v ohrožení (jeho sebehodnota) a bude přístupnější tomu uvědomění a změně postoje.
Konkrétně se to tam popisuje v situacích s vojáky a policisty, kteří pronásledují hlavní hrdiny.
No snad jsem to vyjádřil aspoň trochu srozumitelně

Saly (* 9.7.1976)
Žena

Veď práve, že sme všetci žiakmi aj učiteľmi ale aj zrkadlami a príde mi zvláštne to, ak ostatní môžu a smú byť zrkadlami nám, no my by sme nemali či nemohli byť zrkadlami pre druhých a nesmeli by sme reflektovať.

Aika. (* 13.10.1973)
Žena

jup... a ještě jedna věc, Saly. Moc mě nadchl ten nadpis. Zrcadla - učiteli sami sobě. Totiž, mně si úúúúžasně potvrzuje - že jsem stále učitelem i žákem. Že jsem stále žákem i učitelem. Každý každému. Pokud na toto nezapomínáme - je to super :)

Henry108 (* 16.9.1972)
Muž

Ano. Vlastně nedostatek sebelásky vede ke vztahovačnosti a hledání lásky mimo sebe. Ale láska je naší podstatou nejsme od ní odpojeni musím se ji otevřít. Jediná lásk je sebeláska, až se začne šířit dál pak mluvíme o bezpodmínečné lásce.

Henry108 (* 16.9.1972)
Muž



Jde o to nedělat nic podmíněně.
Buď tvoje emoce ovládnou, nebo ty ovladneš emoce ne odmítnutím ale přijetím. Oni se změní jako když taje led. Zkus někdy jen pozorovat, když se objeví vztek. Je to jen energie, uvidíš jak se průběh mění. Všechno co se narodí zemře a platí to i o emocích. Akorát se bojíme co z toho vznikne, že to bude bolet, že bude zraněna naše pýcha, náš jedinečný názor, naše skvělé ego co se bojí změny.

Pocity jsou v pořádku. Pokud již jseš ve stavu "nad věcí" poznáš to tak, že za jakoukoli situací cítíš hluboký klid a mír, a máš svobodu volit podle svých pocitů (to bych už nazval intuicí) svoji cestu (podle toho kam směřuješ).

Potom jsou to bezpodmínečné činy. Nezištné činy. Nezištná láska, kterou dávaš sobě a dál se šíří do okolí. Je To v nás.

Henry108 (* 16.9.1972)
Muž

Ano. Vlastně nedostatek sebelásky vede ke vztahovačnosti a hledání lásky mimo sebe. Ale láska je naší podstatou nejsme od ní odpojeni musím se ji otevřít. Jediná lásk je sebeláska, až se začne šířit dál pak mluvíme o bezpodmínečné lásce.

PetV (* 11.5.1978)
Muž

Podle mě to je tak, že negativní akce ale i podobná reakce na podrážděnou akci vycházejí z pocitu méněcennosti (který si neuvědomujeme) a mají za cíl si zvýšit sebevědomí/sebehodnotu na úkor druhého.
Tudíž že když podobně zareaguje i dotčený "cíl", tak i on se cítí méněcenný, není to tím, že by nebyl vůbec negativistický a jen neosobně odrážel tu negaci toho prvního.

Podle mě se tím roztočí emoční kolotoč negativní akce - reakce, který se většinou jen stupňuje a k nějakému uvědomění si takového "sdělení" o sobě skrze druhé nedojde. Protože ten první si svou negaci odraženou druhým vysvětlí jako útok na sebe, automaticky odpoví ještě silnější negací a bude věřit, že je oprávněná, nezamyslí se nad tím, je to takový obranný mechanismus.

Když tak člověk reaguje, je to proto, že mu chybí odstup od situace, tudíž se z ní ani nepoučí, nemůže ji vyhodnotit. Leda až po čase.

Prý zenoví mistři takhle záměrně negativně vytáčeli své žáky, hráli to, aby jim pomohli si to uvědomit.

Mně se líbil návod, jak to utnout v zárodku, popsaný v Celestínském proroctví.
Jestliže jsme bdělí a dokážeme si ten náběh vlastní negativní reakce na něčí negativní akci uvědomit dřív, než automaticky zareagujeme, a naopak zareagovat přátelsky, ale asertivně dát najevo, že to jednání je nevhodné, usmát se, třeba se zeptat, proč nás k tomu nutí, chápavě podotknout, že toho má dotyčný moc, je přetížený, hlavně nezareagovat nepřátelsky, jak ten první podvědomě očekává.
Tím ho znejistíme, on už dál nebude reagovat nepřátelsky, protože zjistí, že není v ohrožení (jeho sebehodnota) a bude přístupnější tomu uvědomění a změně postoje.
Konkrétně se to tam popisuje v situacích s vojáky a policisty, kteří pronásledují hlavní hrdiny.
No snad jsem to vyjádřil aspoň trochu srozumitelně

Saly (* 9.7.1976)
Žena

Zlé a dobré neexistuje, alebo inak povedané, všetko iba je a to či to považujeme za zlé alebo dobré vypovedá iba niečo o nás. A máme dospieť k tomu, aby sme nevideli v ničom dobré ani zlé, iba to brali ako skutočnosť že to je, bez rozlišovania na príjemné a nepríjemné.

No ak nemáme potrebu súdiť ani deliť niečo na zlé a dobré, iba máme nepríjemný pocit, skrátka necítime sa príjemne a v harmónii v prítomnosti určitých ľudí lebo už ich pohľad do očí je nám nepríjemný...čo potom za tým je, karmická záležitosť???
Lebo je milón ľudí, ktorých pohľad a prítomnosť v nás vzbudia príjemný pocit, kľud, pokoj ale akonáhle sa stretneme s človekom, ktorý na nás pôsobí opačne a cítime tú energiu ktorá z neho vyžaruje a necítime sa teda príjemne, to je potom tá karma?

Nechce sa však mi totiť veriť tomu, že je možné necítiť žiadnu energiu z ľudí a tým padom nemať ani príjemny ani nepríjemny pocit, hoci len podvedome na energetickej úrovni...na takejto úrovni si vyberáme aj priateľov predsa, kedy energie ľudí spolu ladia a priťahujú sa a nie odpudzujú.
Keby to fungovalo tak ako píšeš, tak by nám bolo úplne jedno s kým sa priatelíme, každému by sme boli priateľom, bez ohľadu na to, či by nás ten človek zneužíval, využíval, či by nás okradol, zbil (čo už ale zachádzam do extrémov ale i to sa môže stať)... stále by sme sa usmievali a nič by sme necítili, nechali by sme si od každého úplne všetko, ani by sme neodišli niekam preč,čo najdalej od takého človeka, LEN BY SME BOLI a zostali na tom mieste kde nás ten človek chce mať, stali by sme sa hračkou v rukách ostatných. Oni by ovládli všetkých tých na svete, čo by LEN BOLI. Nikdy by sme nezasiahli, nebránili by sme sa tomu, neodišli preč z jeho blízkosti, lebo by sme vlastne nerozlišovali či nám niekto robí zle, alebo dobre, skrátka nič by sme necítili ako "hračka" s ktorou by si každý robí čo chce....nič nám nie je príjemné ani nepríjemné. Nám by to nevadilo, mohli by nás aj zabiť, my by sme nič necítli, alebo pri najmenšom by sme boli v pohode a s úsmevom na perách, len boli, nič viac a nič menej.

Henry108 (* 16.9.1972)
Muž

Ano. Těmito slovy je to taky dobře popsané. V zásadě lidé, věci a situace nejsou dobré ani zlé. To my určujeme co chceme a co nechceme přijmout. Pokud ale docílime stavu osvícené mysli(již ji máme jen je zakrytá naším souzením na dobré/zlé) pak již nebudeme identifikovat situace jako neco co musíme měnit. Jen přijímáme vše takové jaké to je.

Henry108 (* 16.9.1972)
Muž

Ano. Těmito slovy je to taky dobře popsané. V zásadě lidé, věci a situace nejsou dobré ani zlé. To my určujeme co chceme a co nechceme přijmout. Pokud ale docílime stavu osvícené mysli(již ji máme jen je zakrytá naším souzením na dobré/zlé) pak již nebudeme identifikovat situace jako neco co musíme měnit. Jen přijímáme vše takové jaké to je.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele majkl-sidor, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Máš zajímavý vhled do této oblasti.Já v tom vidím jen karmická působení.Naše energie je neutrální - čistá,jen naše mysl ji v různých situacích promění na radost,vděk,nenávist,vztek
apod.

Henry108 (* 16.9.1972)
Muž

Když nás někdo rozčiluje. (jednáme reaktivně) je to protože
1. u něj vidíme vlastnost, kterou nemáme rádi u sebe. Odmítáme si takovou vlastnost přiznat a nelíbí se nám, když ji vidíme u druhého.
2. že vám připomíná nějaký důvod k rozhořčení, který jsme nepřekonali - někoho, komu jste neodpustili, nějaké omezení, se kterým jsme se nesmířili.
3. že vám nedovolí, aby jsme překrucovali fakta svým obvyklým způsobem, nenaletí na naše předstírání, nepodporuje naši oblíbenou iluzi anebo neignoruje zjevná fakta.

Každou situaci můžeme změnit ke svému prospěchu, nebo ji můžeme promrhat. Buď se podíváme do svého nitra a odhalíme, jaké obavy, zranění nebo zášti pohřbené v našem podvědomí byly reaktivovány, a přineseme je na povrch, nebo budeme obviňovat druhé za to že nás "zneužívají". Buď se z takové situace poučíme, nebo si necháme ujít příležitost. V tom případě nám bude Kosmos připravovat stejnou situaci znovu a znovu, až nakonec porozumíme. Když si uvědomíme, že nám někdo způsobuje nesnáze, buďme mu vděčni, neboť on je naším učitelem. Protože je přesně tím čím je, zmáčknul knoflík v našem podvědomí. A a nyní se ten knoflík můžeme uvědomit a jsme blíže ke svobodě.

(použito z knihy Drahokam v lotosu)