Jak poznat rozdíl mezi ... - Diskuze a zkušenosti

Aika. » oligopolie Oligopolie,
je tu spousta vyčerpávajících odpovědí, jen chci dodat k těm zkouškám. Kdysi jsem na toto taky slyšela, ale časem jsem si došla k jinému závěru. Kdo a proč by mě proboha a z čeho měl zkoušet? Princip toho, co se nám děje, ev. pořád opakuje je jediný: ze situace, která mi něco měla říct, jsem si nic nevzala. nepochopila jsem ji. Takže si zas a znova přitahuji podobné situace, abych pochopila.
Většinou se ty události týkají toho, o čem prohlašujeme, že to nenávidíme, nesnášíme, nedokážeme pochopit. Všechno chce být uznáno, takže pokud se mi něco nelíbí - to je v pořádku! Ale musím tedy pak vědět, co se mi líbí a za tím jít. A to nelíbí prostě jen uznat - ano i tak to může být a je. A je to tak v pořádku.
Takže svým myšlením si vytváříme svůj svět a přitahujeme si okolnosti. Ty své nemoci nechceš - štvou tě, lezou ti do cesty. Pochopitelně. A jak jinak ti duše má sdělit to, co ti sdělit chce? Jdeš sama proti sobě a vnitřně to nepochybně cítíš. Na truc. Ale na truc komu? Protože to stejně - jak už tu bylo mockrát řečeno - stejně jsi to ty, ten, kdo se s tím bude muset vyrovnat :)

oligopolie » Aika. To není na truc, to je prostě jistota. Nejsem blázen abych zahodila práci a školu (co mě baví) a šla si někde psát pod strom knížky, které mi možná ani nikdo nevydá.
Zkouška.. no zkouším sama sebe evidentně, co vydržím.
Já o ničem už neříkám, že něco nedokážu pochopit nebo nesnáším, maximálně ze srandy. Nebýt nemocí, jsem spokojený člověk.

Aika. » oligopolie jenomže právě ty nemoci -jsou pro tebe signálem jak tě upozornit, že něco není okay. Sama píšeš - že zkoušíš sebe sama, co vydržíš. Ale žít se dá i tak, že budeš o sobě vědět tolik, že život bude hrou - a to hezkou k tomu :)
A proč bys měla zahazovat práci a školu? To mi asi něco z tvého psaní uniklo :(

oligopolie » Aika. Protože mi to jasně naznačuje že tam nepatřím. Že se tam akorát vysiluju a ještě zbytečně. Co na tom že mě to baví .-)
Jednu zdravotní ťafku jsem dostala kvůli egu, to vím. To šlo dost poznat, vypadaly mi vlasy a podobně , ale od té doby se toho moc nezlepšílo, sic jsem začala úplně znova a jinak. Aneb jsem se probudila. Teď vyhlížím světlo na konci tunelu.

Aika. » oligopolie Počkat, počkat. jedna a jedna jsou dvě. Jestli někoho něco baví - tak ho to baví, ale to místo jako takové s tím nemá co dělat. To je zase něco, co máš v sobě nepřekonaného. Vysiluješ se právě tímto rozporem - baví mě to, ale nepatřím sem. Však to je rozpor jako blázen.... :o
Proč si myslíš, že tam nepatříš - mimochodem - do práce nebo do školy?

oligopolie » Aika. Ne ten rozpor je jiný. Baví mě to, ale nejde mi to. Prolízám s odřenýma ušima a z pekla štěstí. Já mám hodně tendencí v životě, že mě baví a mám trpělivost pro věci na které zrovna nejsem nadaná. Jsem nadaná na milion jiných, které tak nějak nemám trpělivost rozvíjet a na některé už je i pozdě.
A tím že mi to nejde vytvářím celkem kupu stresu nebo naštvání, že mi to nejde. Do školy .-) Navíc to v budoucnu ani moc dělat nechci Ale prostě mě to tam baví.

Aika. » oligopolie No skvělé.Opět říkám : tohle miluju. :)
Vidíš - jak si to tu krásně zodpovídáš sama? Takže se tedy zamysli: co tě tam na tom baví? Co konkrétně to je? A není možné, že "to" něco bys mohla najít i jinde a jinak? Víš... (opět vlastní praxe) občas chceme věci, jsme zadření, rveme se, táhneme to jako voli těžký náklad, ale vůbec - a vůůůůbec nás nenapadne, že by to mohlo jít i jinak.
Na spojení svého vědomí s vlastním vnitřním systémem (vedením, inteligencí - jakkoliv to nazveme) je úžasná věc, co mě naučila moje známá: "to hlavou nevymyslíš". My něco chceme, "bezhlavě" se do toho pustíme, protože si nejsme plně vědomi toho, co přesně na tom chceme. A dřeme. A čím víc, tím jsme větší hrdinové. Říká se, že když je pro nás něco pravé ořechové, jde nám to snadno, přirozeně, baví nás to a užíváme si to. Pokud se dřeme - něco tam není okay. Takže - nechceš si zkusit uvědomit "to" co konkrétně tě tam na tom baví? Protože ty se evidentně dřeš - a proto zas a opět - ty nemoci. :)

oligopolie » Aika. To já všechno vím. Mě ta matika třeba baví, ale prostě nemám úplně matematický myšlení. Řekněme že oproti ostatním jsem prostě pozadu (což bylo na základce a na střední přesně naopak), zkoušela jsem i jinou školu.. tam to bylo lehčí (práva), ale nebavilo mě to. A nic jinýho studovat nechci. Navíc máme skvělý kolektiv, školu, vždycky jsem tam chtěla studovat. Co potom s tím?
Baví mě psaní..mám rozepsané nějaké knihy a chci to vydat, ale copak tím se můžu spolehlivě uživit? Potřebuji nějaké jisté zázemí a jsem rok od titulu, takže to doklepat chci. Na té škole není zrovna med se udržet, předměty mají 30% úspěšnost, tam to celkem lítá.

Aika. » oligopolie To mi není jasné, proč na ZŠ a střední škole jsi byla dobrá v matice a najednou ne? Myslím, že to myšlení tam pořád máš a je pořád stejné. Až ti chvilkama, kdy tě tu sleduji, mám pocit, že si ty problémy vytváříš sama.
I si tady odporuješ - já tam prostě nepatřím.....Mám dojem, že tobě by šlo cokoliv a snadno k tomu. Jen opravdu cítím - že jsi nějak zvláštně naučená dřít se a jít přes problémy...... nezní ti to??

oligopolie » Aika. No protože tohle je jiná matika. Tam kde musíš vymýšlet důkazy a vidět věci, které prostě nevidím. Já mám dobré logické myšlení ale jen odsud potud. Nemám hloubkovou logiku, umím si zapamatovat rychle postupy a tak a dát si to dohromady ale jádru problému nerozumím nebo jsem líná to hodiny koumat.
Pak taky programování a další věci ...
Tak problémy si určitě vytvářím sama, to je jasná páka.
No já nemám ráda když jdou věci moc snadno, ta satisfakce je potom taková nijaká. Řekněme kdybych studovala třeba na fildě (tím tu školu nechci nijak pošpinit), až bych se styděla si ten titul vůbec vzít. zapsala jsem si odtud jeden předmět a měla jsem 5 bodů nad vůbec dosažitelnou možnou hranici..s nic neděláním. Hezká známka, ale co z toho. Já problémy tak nějak vítám, nic proti nim nemám, do té doby než jsou fyzické, ty nechci. Nemám nic proti stresu, proti různým zkušenostem, docela mě to i obohacuje. Ale jak jde o zdraví, tak jsem naštvaná jako doopravdy.
Teď to vyznívá jako úplná sadomasochistka

Aika. » oligopolie tak to ale opravdu. A co ti ten sadomasochismus dává dobrého ? Protože dozajista dává :o
Proč - sama sebe týráš takovýmto způsobem? ZPůsobuješ si problémy, protiřečíš si a přitom inteligenci máš podstatně vyšší? Nešlo by se začít koukat se na sebe trochu jinak - a najít si třeba práci, ve které se složitosti musí řešit - když už tedy máš životní tempo, kde potřebuješ složitosti? tak, abys nabrala spokojenosti, že ty složitosti jsou a ty vlastně tu horu složitostí pokoříš? Co ty na to?

oligopolie » Aika. O práci nejde, tu mám na poloviční uvázek v oboru, kde se prostě vyznám. Je to taková spíš brigádka. Ale tu školu prostě nemůžu nechat.
Já ten problém vidím, ale nevidím to řešení. A mám trochu vyšší ambice než dělat prodavačku (nic proti nim, to povolání mě fascinuje), když už mi teda bylo dáno té inteligence. Navíc k práci potřebuji většinou něco umět, a jelikož mám gympl, tak nic neumím.
Jelikož bych chtěla zkusit i herectví, šla bych na konkurs, ale jelikož mi vypadaly ty vlasy ,tak ... Asi né.
Sadomasochismus mi dává tu satisfakci. Po nějaké zkoušce třeba. To je mi fakt dobře. Jsem magor, jsem schopná si dát 3 zkoušky v jeden den. A pro zvýšení adrenalinu se na ně neučit třeba. Dobře už mám diagnózu, jsem magor.

Aika. » oligopolie satisfakce komu? SM kvůli komu? kdo je za tím vším? komu tím dokazuješ, že se můžeš dřít a překonávat?

oligopolie » Aika. Myslíš že mě tahá ego? Já myslím že poznávám své hranice. Což jsem teda asi už poznala.
Takový ten hřejivý pocit, že jsem dokázala nemožné. Že studuju něco, co mi nejde, jen abych to dokázala vystudovat. Jen abych se odlišila. (informatika není zrovna pro holky, že)
Asi jsem právě byla osvícena nebo něco. Ale stejně pořád nevidím řešení. To už musím doklepat.

Aika. » oligopolie Doklepat? Proč doklepat? Proč si nedat za cíl - zvládnout to? Zvládnout to snadno a lehce?
Víš, píšeš, že ti vypadaly vlasy - vlasy jsou symbolem životní síly. Což obrátit svůj SM ve svůj prospěch? Což si uvědomit, jaký potenciál,jakou vnitřní obrovskou sílu máš? A použít to ve svůj prospěch? Co si dát záměr, že na to chceš přijít?
A znovu se zeptám na tu samou otázku: kvůli komu tohle děláš? Poznávání hranic nee. To děláme všichni v životě. Aniž si to uvědomujeme. Komu z rodičů to dokazuješ? A proč?

oligopolie » Aika. Rodičům právě ne. Rodiče hm.. to si ted moc neprilepsim..ale rodice moc nechteli abych na tu skolu sla, protoze neni "prestizni" jako medicina nebo prava. Smrdící ajťák u počítače. Dokazuju to sobě.
Já to chci zvládnout snadno a lehce, ale jestli budu chodit zase celej rok po doktorech jako minulý rok, tak to moc nepůjde, tam se přes semestr hodně maká. A ještě do toho ta práce. To zdraví mi to prostě kazí. V pondělí se asi ukáže jak moc to bude špatný. Budou mě řezat a neví, co to je.

Aika. » oligopolie Rodičům právě ano. Na truc. Proč?

oligopolie » Aika. To ne. Já jsem se od nich nějak myšlenkově distancovala. Šla jsem na tu školu, protože mě nic jinýho studovatelnýho nebavilo.
Ale je pravda že mají naši vysoké očekávání. Ale pro ně to fakt nedělám. Za to mi nestojí.

Aika. » oligopolie :) no.... tak hlavně, že v tom máš jasno :) :)