Jedinacek - Diskuze a zkušenosti

player (* 20.5.1968)
Muž

Není však pravdou,že nejedináčci chyby nedělají.Je fakt sice,že se leccos učí na sobě,ale stejně - dokud nepotkáš svého guru,je všechno forma pokus - omyl.
Na druhou stranu,s jedináčkama se výborně žvaní,mají čas v životě jít víc do hloubky myšlení.

almas (* 12.7.1956)
Žena

Asi jsem si sve jedinackostvi vybrala a ono
mne.Tim ze mi neklestil cestu starsi sourozenec
nebo ja mladsimu jsem se musela ucit vyznat
se v tom chaosu zivota sama.Nadelala jsem i spoustu chyb kterych,ale dnes nelituji.Zajimave je ze ve vsech manzelstvi
byli moji chlapi bez rodicu az na jedno
to mel muz matku,ale nestykali se.Tedy zase sama o vsem rozhodovat.Moje nynejsi znamost
jedinacek.Proto me napadlo o tom uvazovat
jake jsou osudy jedinacku a jak to nesou.
Dluhy take nemam z duvodu,ze bych je musela
splacet

ivy7 (* 30.10.1967)
Žena

Nevim jestli si to vybral on.
Mam muze jedinacka a nevi/neumi se delit o nic...

ivy7 (* 30.10.1967)
Žena

Nevim jestli si to vybral on.
Mam muze jedinacka a nevi/neumi se delit o nic...

Aika. (* 13.10.1973)
Žena

Vše už tu bylo řečeno. Také jsem jedináček. Ostatní 4 sourozenci zemřeli. Také jsem se mnoho naučila. A také je mi smutno - nemám už totiž vůbec nikoho. Rodiče oba zemřeli a příbuzných pár daleko.

Tož - pokud ti to totiž zrovna vrtá hlavou, tak je zrovna tvou životní otázkou toto - čili, co ti to mělo dát. :)

Tož - lehce se nad tím zamyslet - a spíš si uvědomit - co jsem se tím skutečně naučila. Co z toho je pro mě teď a tady použitelné. A pokud něco použitelné není - můžu to změnit - totiž - naučím se to jinak :)

player (* 20.5.1968)
Muž

Hezké...úsměvné.

Jsem jedináček,ale nevím,zda jsem si to vybral.Prostě to tak dopadlo.Říká se o nás,že jsme rozmazlení sobci.Je to křivda,ale je taky fakt,že u mě se mládí formovalo jinak - měl jsem vleklé problémy s kyčlí,hodně chodil o berlích,léhal po ortopediích a taky našel boha.

Co se týče zrání - tak u mě je to celoživotní euforie.Miloval jsem dětství,dospívání i dnešní střední léta.Dnes všechno důkladněji a lépe vychutnávám.Každej orgasmus,každou skvělou večeři,kařždej pohled do svých rodných hor či západ slunce...každou hezkou melodii.

Prostě - moc fajn žití.

(Ale je fakt,že jsem nikdy neměl dluhy ani deprese).

Mysterious (* 20.10.1968)
Žena

Jsem jedináček a nebyla jsem rozhýčkaná.Naopak rodiče mnou manipulovali,nikdo mě nemohl ochránit,tím pádem jsem zůstala i bez partnera.Když jsem chtěla někam jít nebo zažít, tak nebylo třeba s kým.I v takovém případě se hodí sourozenec.Kdyby měl člověk alespoň spolehlivé kamarády, ale každý má prostě svou rodinu.Mě to naučilo komunikaci s druhými lidmi.

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele BARUŠKA.BÁRA, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Jsem jedináček a nebaví mě to Co já bych dala za pokojíček,o kterej se budu dělit,za slabosti,s kterejma budu umět líp bojovat,když budu mít někoho blízkýho,kdo to cejtí stejně...Nevidím osobně na jedináčkovství žádný pozitiva,proto jsem vždycky říkala,že jedno dítě rozhodně NE a stojím si za tím.Mám úžasný dva klučiny,zatím si jsou nejlepšími kamarády a někdy mě to až dojímá,že já o tohle byla ošizená.

Countess (* 13.3.1986)
Žena

V mojom prípade bolo postavenie jedináčika asi vymodlené, lebo som odjakživa nemala rada spoločnosť rovesníkov. Myslím,že to nie je pre mňa forma trestu/príučky, ale dar Keďže som bola sama, všetok voľný čas mohol byť venovaný mne a mojim ustavičným otázkam "prečo..."
Keď som bola dieťa, tak som sa cítila rovnako ako teraz - ešte som akosi nevyrástla

Tenesie (* 7.7.1977)
Žena

Může se naučit trpělivosti, rozjímání a soustředění.. Faktem je, že než se narodil brácha, byla jsme mnohem oduševnělejší dítě, měla jsem víc snů, přemýšlela jsem o více věcech, bávala jsem samotář, ale šťastný samotář, měla jsme svůj řád, svůj klid... a někteří tohleto bádání potřebujou, ale nebýt jedináček mě taky něco naučilo.. Já jsem se v 16. letech odstěhovala a osamostatnila, naučila jsme se vyjít sama se sebou a faktem je, že s tím má spousta lidí problém.. Pořád si stěžujou, že nejosu rádi sami, ale ve skutečnosti mají problém být sami se sebou samotní... kdyby byli jedináčci, neměli by s tím problém

Najdise.cz (Systémová zpráva)

Příspěvek je od uživatele BARUŠKA.BÁRA, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
===
Jsem jedináček a nebaví mě to Co já bych dala za pokojíček,o kterej se budu dělit,za slabosti,s kterejma budu umět líp bojovat,když budu mít někoho blízkýho,kdo to cejtí stejně...Nevidím osobně na jedináčkovství žádný pozitiva,proto jsem vždycky říkala,že jedno dítě rozhodně NE a stojím si za tím.Mám úžasný dva klučiny,zatím si jsou nejlepšími kamarády a někdy mě to až dojímá,že já o tohle byla ošizená.

patatina (* 17.6.1962)
Žena

to vis,to nevim....v zivote jsme ovlivneni spousta vecmi...a ta knizka muze byt jedna z nich....

kdyz budu verit na urcite veci-reknu-asi to melo tak byt...ze jsem jedinacek....treba bych se zrovna ja-se sourozencema hadala...

a treba take ne-treba me nebylo souzeno prave proto-ze bych je chranila....a nenaplnil by se osud...

kdo vi a kdo rozumi...hmmm?

almas (* 12.7.1956)
Žena

Me napadlo jestli to nesouvisi s Karmou ted
zrovna ctu knihu od Robin Norwod"proc ja"
tak mne to spontanne napadlo jestli to
nesouvisi

patatina (* 17.6.1962)
Žena

teda ja nechci rypat....ale pokud jsem jedinacek-vybrali si to my rodice-ne ja....
ano...naucis se trpelivosti a pokore...pac s kamaradama v detstvi,kteri meli sourozence...si musela chapat,tolerovat,naslouchat a rozsuzovat..kolikrat...
a to te nauci...
kolikrat jsi litovala-proc ne ja...co bych za to dala-ale pak prisla dospelost a spory mezi sourozenci...a o ty bych nestala...urcite ne...
rika se radsi cizi nez rodina...a je to pravda...znam bratry,sestry...co si jdou po krku...
no uprimne....radsi pujdu po krku cizim,nez vlastnim...takze v podstate jsem rada-ze jsem jedinacek.....

ale pokud bych mela sourozence v lasce a pochopeni,odpore a vzajemne pomoci....sakra bych je chtela.....

Tenesie (* 7.7.1977)
Žena

Může se naučit trpělivosti, rozjímání a soustředění.. Faktem je, že než se narodil brácha, byla jsme mnohem oduševnělejší dítě, měla jsem víc snů, přemýšlela jsem o více věcech, bávala jsem samotář, ale šťastný samotář, měla jsme svůj řád, svůj klid... a někteří tohleto bádání potřebujou, ale nebýt jedináček mě taky něco naučilo.. Já jsem se v 16. letech odstěhovala a osamostatnila, naučila jsme se vyjít sama se sebou a faktem je, že s tím má spousta lidí problém.. Pořád si stěžujou, že nejosu rádi sami, ale ve skutečnosti mají problém být sami se sebou samotní... kdyby byli jedináčci, neměli by s tím problém