Vždy, když v nějakém vztahu dospěju k tomu, že tudy cesta nevede, spadnou růžové brýle a vím, že je čas jít dál každý zvlášť, tak mi tohleto rozhodnutí vydrží sotva následujících pár minut po rozchodu a pak nastává trápení, úvahy na téma-opravdu to nijak nešlo, které mají často spíš charakter fantazie... Vím, že nešlo Ale neustálé "co kdyby" mě pronásleduje a brzdí ještě hodně hodně dlouho Máte někdo podobné zkušenosti? Jste si vždy 100% jistí svým rozhodnutím?