Dobrý večer, mému synovi se před 14 dny zabil nejlepší kamarád a jeho maminka je mojí nejlepší kamarádkou. Nemohu se vzpamatovat, mám pocit, že se probudím a najednou bude vše jinak a míša u nás zazvoní a já uslyším " ahoj teto je Lukyn doma .....snad je tam šťastný.....
tronco
Život je smrtelnou nemoci az do chvile,kdy najdeme cestu víry v život věčný a podaří-li se nám to,již nyní najdeme klid v duších.... Neříkám,že není jednoduché i takto se pak vypořádat se smrtí blízkého,ale pochopil jsem mnoho v okamžiku,kdy mi umíral děda a jeho duše mi navštívila na rozloučenou i přes mou nevědomost,co se s ním děje,i na 2000 km.... odešel z takovým klidem,že věřím,že jej Bůh přijal do svého Království a nebude se muset již reinkarnovat v jiného člověka,což mi mimoděk přijde jen jako alibistická výmluva.....(dědu vnímám nadále jako živého i u jeho hrobu,narozdíl od babičky-záleží na našich činech v životě,každý máme svůj smysl...) Budiž Míšovi Bůh milostiv.Amen.