Malý princ - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele niknikita, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Milá M.A.U.!
Krásná úvaha a já Ti za ni děkuji. Neznám odpověď a nevím to dodnes, kde najít SVÉHO Malého prince.
Možná se spolu stále budeme míjet, ale nepřestanu v něj věřit.

M.A.U. » niknikita ..trošku se zlobím na tu růži, musel od ní asi na chvíli utéct i když jí tak moc miloval, dusila ho?? ..láska má mnoho podob

hajounek Možná proto, že ji tak miloval...

Najdise.cz » M.A.U. Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele niknikita, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Možná si ta růže Malého prince prostě nezasloužila. To je běžná podoba lásky

M.A.U. » niknikita Dost možná...

M.A.U. » hajounek Bývá to tak, viď?

hajounek » M.A.U. Bohužel

Najdise.cz » M.A.U. Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele niknikita, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já to říkala, že ta hranice nebyl nešťastnější nápad...
Jestli Malý princ mluví slovensky, budeš potřebovat doučování

M.A.U. Milý ráčku , knihu jsem četla několikrát a s dovolením ponech mi moje pocity které jsou takové jaké jsou, pro mně jako berana v kozorohu až dost silné a dost citlivé ..žádné jiné knižní dílo na mě více nezapůsobylo (nevím jak dlouho to psal, přijde mi že je psána jedním dechem)

..jestli jsem pro tebe málo citlivá, co naplat, ale nekaž mi tu mou "citlivou atmosféru"

..vím jistě, že jsi to nemyslela zle, četlas od něj ještě něco?
P.S. v otázce nešlo tak konkrétně o malého prince, ale o lidské vztahy, bolest, moudrost, vidění světa krásnýma nezkaženýma dětskýma očima...

M.A.U. » niknikita

M.A.U. ..no právě...Citadelu jsem zkoušela přečíst 2 x ale nedočetla...asi jsem ještě nedozrála na něco tak "obrovského"

..fakt to chce číst takhle krásný knížky několikrát v různých životních obdobích

ivy7 Moc krasna knizka...hluboka...musela jsem ji cist nekolikrat a mam ji na nocnim stolku jako Bibli - tu taky.
Princ svoji ruzi miloval, staral se o ni...a podle me jeho laska k ni predstavuje Univerzalni lasku...lasku k bliznemu a svym bliznim, o ktere pecujeme...a mozno cim jsme vzdalenejsi od tech, ktere milujeme, nase laska k nim zpevni a uvedomime si jeji nepostradelnost a nezbytnost v nasich zivotech...stala se jakymsi symbolem...a nekde jsem cetla, ze ve vztahu k ruzi je vyjadren i autoruv vztah ke sve manzelce...lasku treba chranit a pecovat o ni....s laskou...

miluška medvídková http://www.odaha.com/antoine-de-sai… - pro ty, kdo doma nemají knihu

M.A.U. » onka ..vím přesně o čem mluvíš, třásla jsem se strachy, když jsme měli dělat rozbory - nikdy jsem z obsahu necítila to, co chtěla slyšet učitelka...

M.A.U. » ivy7 ..no možná bych to pochopila milenka vs. manželka a jeho uvědomnění o "lidech" které přijmeme do svého života a povinnosti k nim z toho plynoucí

Tu se objevila liška. "Dobrý den," řekla.
"Dobrý den," zdvořile odpověděl malý princ. Obrátil se, ale nic neviděl.
"Jsem tady, pod jabloní…," řekl ten hlas.
"Kdo jsi?" zeptal se malý princ. "Jsi moc hezká…"
"Jsem liška," řekla liška.
"Pojď si se mnou hrát," navrhl jí malý princ. "Jsem tak smutný…"
"Nemohu si s tebou hrát," namítla liška. "Nejsem ochočena."
"Ó, promiň," řekl malý princ.
Chvíli přemýšlel a pak dodal:
"Co to znamená ochočit?"
"Ty nejsi zdejší," řekla liška, "co tu hledáš?"
"Hledám lidi," odvětil malý princ. "Co znamená ochočit?"
"Lidé," řekla liška, "mají pušky a loví zvířata.
To je hrozně nepříjemné.
Pěstují také slepice. Je to jejich jediný zájem. Hledáš slepice?"
"Ne," řekl malý princ. "Hledám přátele. Co to znamená ochočit?"
"Je to něco, na co se moc zapomíná," odpověděla liška.
"Znamená to vytvořit pouta…"
"Vytvořit pouta?"
"Ovšem," řekla liška.
"Ty jsi zatím pro mne jen malým chlapcem
podobným statisícům malých chlapců.
Nepotřebuji tě a ty mě taky nepotřebuješ.
Jsem pro tebe jen liškou podobnou statisícům lišek.
Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého.
Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě…"
"Začínám chápat,"řekl malý princ.
"Znám jednu květinu…myslím, že si mě ochočila…"
"To je možné," dodala liška. "Na Zemi je vidět všelicos…"
"Ó, to není na Zemi," řekl malý princ.
Zdálo se, že to probudilo v lišce zvědavost:
"Na jiné planetě?" "Ano."
"Jsou na té planetě lovci?"
"Nejsou."
"Ach, to je zajímavé! A slepice?"
"Také ne."
"Nic není dokonalé," povzdychla liška.
Ale vrátila se ke svému nápadu:
"Můj život je jednotvárný. Honím slepice a lidé honí mne.
Všechny slepice jsou si navzájem podobné a také lidé jsou si podobní.
Trochu se proto nudím.
Ale když si mě ochočíš, bude můj život jakoby prozářen sluncem.
Poznám zvuk kroků, který bude jiný než všechny ostatní.
Ostatní kroky mě zahánějí pod zem.
Ale tvůj krok mě jako hudba vyláká z doupěte.
A pak, podívej se! Vidíš tamhleta obilná pole?
Nejím chléb. Obilí je pro mne zbytečné.
Obilná pole mi nic nepřipomínají.
A to je smutné.
Ale ty máš zlaté vlasy.
Bude to opravdu nádherné, až si mě ochočíš.
Zlaté obilí mi tě bude připomínat.
A já budu milovat šumění větru v obilí…"
Liška umlkla a dlouho se dívala na malého prince.
"Ochoč si mě, prosím!" řekla.
"Velmi rád," odvětil malý princ, "ale nemám moc času.
Musím objevit přátele a poznat spoustu věcí."
"Známe jen ty věci, které si ochočíme," řekla liška.
"Lidé už nemají čas, aby něco poznávali.
Kupují u obchodníků věci úplně hotové.
Ale poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel.
Chceš-li přítele, ochoč si mě!"
"Co mám dělat?" zeptal se malý princ.
"Musíš být hodně trpělivý," odpověděla liška.
"Sedneš si nejprve kousek ode mne, takhle do trávy.
Já si budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat.
Řeč je pramenem nedorozumění.
Každý den si však budeš moci sednout trochu blíž…"
Druhý den přišel malý princ zas.
"Bylo by lépe, kdybys přicházel vždycky ve stejnou hodinu,"
řekla liška.
"Přijdeš-li například ve čtyři hodiny odpoledne,
již od tří hodin budu šťastná.
Čím více čas pokročí, tím budu šťastnější.
Ve čtyři hodiny budu už rozechvělá a neklidná;
objevím cenu štěstí!
Ale budeš-li přicházet v různou dobu, nebudu nikdy vědět,
v kterou hodinu vyzdobit své srdce… Je třeba zachovávat řád."
"Co je to řád?" řekl malý princ.
"To je také něco moc zapomenutého," odpověděla liška,
"to, co odlišuje jeden den od druhého, jednu hodinu od druhé.
Moji lovci například zachovávají také řád.
Tančí každý čtvrtek s děvčaty z vesnice.
Každý čtvrtek je tedy nádherný den! Jdu na procházku až do vinice.
Kdyby lovci tančili kdykoliv, všechny dny by se podobaly jeden druhému
a neměla bych vůbec prázdniny."
Tak si malý princ ochočil lišku.
A tu se přiblížila hodina odchodu.
"Ach, budu plakat…," řekla liška.
"To je tvá vina," řekl malý princ.
"Nepřál jsem ti nic zlého, ale tys chtěla, abych si tě ochočil…"
"Ovšem," řekla liška.
"Ale budeš plakat!" namítl malý princ.
"Budu plakat," řekla liška.
"Tak tím nic nezískáš!"
"Získám, vzpomeň si na tu barvu obilí."
A potom dodala: "Jdi se podívat ještě jednou na růže.
Pochopíš, že ta tvá je jediná na světě.
Přijdeš mi dát sbohem a já ti dám dárek - tajemství."
Malý princ odběhl podívat se znovu na růže.
"Vy se mé růži vůbec nepodobáte, vy ještě nic nejste," řekl jim.
"Nikdo si vás neochočil a vy jste si nikoho neochočily.
Jste takové, jako byla má liška.
Byla to jen liška podobná statisícům jiných lišek.
Ale stala se z ní má přítelkyně a teď je pro mne jediná na světě."
A růže byly zaražené.
"Jste krásné, ale jste prázdné," pokračoval.
"Není možné pro vás umřít.
Pravda, o mé růži by si obyčejný chodec myslel, že se vám podobá.
Ale ona jediná je důležitější než vy všechny, protože právě ji jsem zaléval.
Protože ji jsem dával pod poklop. Protože ji jsem chránil zástěnou.
Protože ji jsem pozabíjel housenky
(kromě dvou nebo tří, z kterých budou motýli).
Protože ji jsem poslouchal, jak naříkala nebo se chlubila,
nebo dokonce někdy mlčela.
Protože je to má růže." A vrátil se k lišce.
"Sbohem…," řekl.
"Sbohem," řekla liška.
"Tady je to mé tajemství, úplně prostinké:
správně vidíme jen srdcem.
Co je důležité, je očím neviditelné."
"Co je důležité, je očím neviditelné,"
opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
"A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá."
"A pro ten čas, který jsem své růži věnoval…,"
řekl malý princ, aby si to zapamatoval.
"Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška.
"Ale ty na ni nesmíš zapomenout.
Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.
Jsi zodpovědný za svou růži…"
"Jsem zodpovědný za svou růži…"
opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

ivy7 » M.A.U. Neni to krasne?
Ale vztah milenka vs manzelka bych tam nehledala
Spis to, ze kdyz mas nekoho rad a pecujes onho, tak nikdo jiny podobny jemu/tomu neni...a muzes prolezt i vesmir...liska byla kamaradka...a ucila ho zodpovednosti...za LASKU... A umeni si tohle vazit...pecovatel i opecovavany si navzajem neco poskytuji...lasku...

M.A.U. » ivy7 vidíš a já zas cítím úplně něco jinýho - většinou vidím totiž věci komplikovanější, než jsou to bude ten důvod
..já z ní cítila, že prince milovala.. (což jako kamarádka může taky)
Kdybych já potkala kluka v poušti a zamilovali bychom se do sebe ač on by měl doma partnerku poslala bych ho za ní, i přes své city, aby dostál svému slovu, když jí do svého života přijal a slíbil jí co slíbil - učila bych ho také zodpovědnosti za lásku...

Nuna » M.A.U. ..zkazka pa tělefonu!...

..sorry..to je mimo..


..u téhle knížky víc než u kterékoliv jiné je znát vývoj čtenáře...člověka.. ..to,co jsme viděli v knize před dvaceti lety,dneska už neplatí a vidíme to,co tam tehdy nebylo..

ivy7 » M.A.U. Ale to je presne vono

M.A.U. vím

..v návaznosti výše, pjomiň

M.A.U. » Nuna ..přééésně, jsem zvědavá na to až jí budu číst ve 40ti v 50ti...po každý mi dá, pokaždý si z ní budu moct odnést něco novýho

Freja » M.A.U. Vybralas ten nejhezčí úryvek ..krásný a dojemný....."Stáváš se navždy zodpovědným za to,cos k sobě připoutal"...kolik lidí si to myslí?

M.A.U. » Freja ..zatraceně málo!


..tvrdím, že každý má právo na svobodné volby, a tedy by měl dobře vybírat, když už ale vybere, musí si za svým výběrem stát a brát ho jako svou součást

ivy7 » M.A.U. pecuj o svou ruzi s laskou...hezci nenajdes...kdyz je tva...v srdci...

M.A.U. tenhle obrázek mě baví - dokázala jsem na něj zírat hodiny

..a našla jsem ho v týhle podobě







poznámka redakce:
(když se tak čtu ..mám opravdu ČJ v "malíčku", jak gramatiku, tak sloCH - sorry to jsem halt já)