Tak jsem tu zase Mám problém (spíš velkej). Připadám si jako stíhačka a to už mi i můj přítel řekl. Třeba se jeden den nevidíme a nejsme ani v kontaktu a já už šílim. Hned mu musim zavolat! A skoro vždy to skončí hádkou, protože já na něj hned vybalim "proč jsi mi dneska nenapsal?" nebo něco podobnýho A když mi to položí, tak jsem schopná mu zavolat klidně 5x do 10min. Vím, že je to špatný.. odhánim ho tim od sebe ale já prostě nevim. Nevim, jak jak mám udělat to, aby jsem nebyla za stíhačku. Aby mi psal sám od sebe a já mu pořád nemusela volat. Chápu, že ho to štve a taky mi včera už řekl, ať mu dám pokoj, že ho nebavim, že mu ani nechybim (tohle mě zamrzelo hodně) a položil mi to. A co já neudělala? Zavolala jsem mu znova. Já nevim jak tohle mám ovládat. Jakákoliv rada se mi hodí Vždy to vydržim maximálně den a když se to zase opakuje, tak jsem zase ve starých kolejích.
sentynka
To Vás oba lituji,ničíte se navzájem,ale na to přijdeš,až si tímhle peklem projdeš.Prožiješ,pochopíš a pak je na tobě,jak se z toho poučíš do dalšího života.Držím palce,abys z tohoto "citového vězení" vyvázla co nejdřívě,škoda každého hezkého dne našeho krátkého života