ahojky najdisáci, již mnohokrát jste my pomohly, tudíž se na Vás, opět obracím. Za tři měsíce, to budou 4 roky, co my umřel přítel, od čehož se vše odvíjí. Se smrtí jsem se plně nesmířila, ale už si nic nevyčítám, a neříkám si že jsem tomu mohla zabránit, pochopila jsme jsme nemohla nic udělat, i kdybych chtěla, nejspíš to tak bylo dané. Dokonce, si nepřipadám jako nevěrnice, přestala jsem srovnávat. Nyní, jsem se s někým seznámila, bud to vyjde nebo nevyjde, ale byla bych ráda kdyby ano, jenže problém je v tom že svým spůsobem stále miluju přítele, ne tak jako předtím, to ne. Spíš se bojím že tomu eventuálnímu novému přítely nedovedu vytvořit dosatečně místo v srdci, známe se půl roku, je první koho nesrovnávám, pravda je že my pomohla psycholožka. Co si teda myslíte, dá se vytvořit více místa,a jak, nebo je to jen pocit který mám zahodit, či snad nejsem připravena na nový vztah, nebo něco uplně jiného.Děkuju, za Vaše názory,a případné rady.
miluška medvídková
Je potřeba ho propustit, aby mohl jít dál a nebyla jeho duše smutná, že nejsi šťastná. Úkol, který dostal v tom životě, splnil, pro oba to byl nějaký úkol. Nyní je před tebou další etapa a tak udělej čáru a jdi. Těžší o poznání, nějaké vrásky atd., ale víš, že to tak prostě musí být. Tak ti přeji, ať šťastně vykročíš s otevřeným srdcem a přijmeš zase to, co má být. Dávej lásku a ona se ti vrátí.
goldi20
» miluška medvídková
Děkuju, ano, uplně jsme ho nepropustila, to je pravda. Právě, do ted jsme žila v minulosti, až nedávno jsme z ní vystoupila, a dělám pomalu hodně pomalu tu čáru, Díky, za podporu, Všem dík za podporu.