Co dělat když......... - Diskuze a zkušenosti

jjou Ahoj, uvědom si, že jsi člověk, jsi dokonalá právě proto, že dononalost neexistuje. Každý vztah nějak jde a někam směřuje. Pokud budeš předem o sobě pochybovat, budeš energii věnovat sobě a ne tomu vztahu. Není nutné se kontrovat.
Proč, nakonec jsi to ty, která udělá(musí udělat) ta rozhodnutí ač jsou jakákoliv nejlépe. Nikdo jiný to za tebe nerozhodne. Veškeré informace na všechny otázky máš v sobě. Píšeš, že jistým způsobem miluješ toho, co tu již není. Je to normální - láska nezná hranice. Také miluji svou babičku která tu již dávno není, mnohdy si vzpomenu na situace, které si již ani nepamatuji a ve mě jsou jen emotivní prožitky. Ty jsou důležité. Důležité jsou opravdu jen emoce. To ostatní je pouhé okecávání a dobrou radu dostanej jen od sebe samotné. A tou je zase emoce. Polož si otázku zda budeš moci milovat? Jednak na zamyšlení je již tvá emoce strachu zda budeš moci ve svém srdci něco vytvořit. Takže nemáš zvládnutou sebedůvěru a to je tvůj životní úkol, který nemá se smrtí dřívějšího patrnera pranic společného, je jen součástí tvého vývoje.
Polemizovat nad tím, zda víc místa či méně pro lásku? Ono to asi ani takto nelze brát. V prvé řadě musíš mít lásku v sobě - k sobě. To aby jsi mohla nemateriálně - bezpodmínečně milovat. Tedy ne že miluješ muže proto, že ti něco koupí, proto, že má peníze a ty se z nich máš dobře. To, co zde píši si neber osobně, pouze vysvětluji bezpodmínečnou lásku. Láska je energie a ta nejde měřiř na kubíky, ale ta se prožívá. Prostě jsi s někým, je ti s ním fajn a neřešíš jestli přijede meďákem, či na kole, co má na sobě. Prostě se těšíš z jeho přítomnosti a když nením, tak na něj myslíš. Kam to chceš vměstnat, Do jakého srdce. Neřeš kraviny. Takže nazpět k emocím. Spíše to nějak vyciťuji, že nejsi zcela vyrovnaná - odpoutaná od neboštíka. Cítím to tak, že si něco nalháváš, že v sobě živíš něco nereálného. I kdyby jsi měla nějaký podíl na smrti, jak dlouho se chceš ještě za případnou jednu chybu potrestat. 1000 x? Já to trošku cítím tak, že jsi si neodpustila - že sama sobě nerozumíš. Měj hezké dny a klidně napiš.

Kačka-Helča » jjou a co by na to řekl Pavlík?

goldi20 » jjou CO, k tomu dodat. ANo, svým spůsobem, jsem k němu řipoutaná,a le ne tak jak jsme byla, an tom už pracuju,a daří se my to. Ano, láske nemá hranice, jak píšeš, a je to pravda, led aty které si samy utvoříme, Opravdu si to vystihl dobře, víc snad nemá smysl psát.