Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
děti a svatba - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
děti a svatba
13.04.2011 - 09:38
nochiola
děti a svatba
Nevím zda tento příspěvek patří do této rubriky nebo do rubriky ,,k z zamyšlení,,.Již delší dobou si v podvědomí kladu otázku zda mít či nemít děti.Pocházím z velké rodiny tudíž jsem vždycky byla mezi dětmi,ale...Děti mám samozřejmě ráda...nejvíc když spí to si dělám teď srandu, nevadí mi hlídat děti, mám je ráda a tak podobně...problém ale nastává když si položím otázku jestli je někdy chci.Vždycky jsme výchovou byli vedeni k rodinnému životu a já ho respektuji, ale čím jsem starší tím zjištuji, že otázka dětí pro mě zastává zápornou odpověď.Jasně, že čekám odpovědi typu, že mám ještě dost času apod...jenže z hruba ve dvaceti jsem děti chtěla ale ted po pěti letech zastávám názor, že je nikdy nechci...Dlouhou dobu chodím s přítelem bude to sedm roků a on by děti chtěl vždycky mu odpovím něco v tom stylu, že ještě nechci apod. a on vždycky že kdy je chci mít at mu řeknu jestli za rok či dva apod...jenže to mě vždycky vyvede z míry protože tohle se nedá naplánovat...jenže opravdu čím víc se mě ptá tím víc mě to zatvrzuje, že děti nechci...už začínám i uvažovat, že si o tom s ním vážně promluvím(naštěstí co se týče komunikace to je ok a vše řešíme)protože kdyby se jednalo jen o mě tak to řešit nebudu jenže žiju dlouho s přítelem a já vím že děti chce a že by to asi nebylo fér vůči němu.A další problém k tomu navazujicí je ten, že jsme se před pár měsíci zasnoubili jenže já mu pak vrátila prstýnek(byli nějaké problémy)do dneška ho to mrzí, svatbu chce..jenže jsem problém opět já...já ji nechci...vyhovuje mi to naprosto ale nevyhovuje to jemu.Vím že ho to mrzí a má kolikrát narážky ale já ji nechci.Nevím zda jsem v tomhle sobec ale v těhle životních otázkách jsem děsně opatrná a nechci si pořizovat svatbu, děti jen že už mám věk apod...jak jsme se dříve v těchto otázkách schodovali tak dnes se v těchto otázkách rozcházíme...
13.04.2011 - 09:48
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele BARUŠKA.BÁRA, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jak psala Haňourek,kradeš jeho čas a měla bys jít s pravdou ven.Otázkou je,jestli se spíš nebojíš,že ho ztratíš
=====
Jak psala Haňourek,kradeš jeho čas a měla bys jít s pravdou ven.Otázkou je,jestli se spíš nebojíš,že ho ztratíš
13.04.2011 - 09:53
| Filtr
nochiola
» BARUŠKA.BÁRA
...to se ani tak nebojím, že by,,vzal roha,,spíš bude přemlouvat, brečet, ptát se a nakonec zůstanem zas jen u toho, že to časem příjde.ted si zařizujem postupně byt a vždycky když dojde na tém apokoj pro děti a pod...tak řeknu že nechci pokoj pro děti že žádné nemáme tak vidím, že se to jeho rodičům nelíbí a tak...a jeho námitka na to je vždy že by chtěl aby se jeho babička s dědou dožili ještě pravnoučka a tak ale na tohle ohledy přece nemůžu brát?...
13.04.2011 - 10:10
| Filtr
nochiola
» BARUŠKA.BÁRA
myslíš, že neví co chci?tak nevím jak ještě jinak říct chlapovi že děti nechci když mu říkám že děti nechci,podle mě to je jasná věta.
13.04.2011 - 10:15
| Filtr
Najdise.cz
» nochiola
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele BARUŠKA.BÁRA, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nejdřív děti (okolo 20 let) chceš,teď je nechceš,nejdřív se zasnoubíte,jakože svatbu chceš a pak mu vrátíš prstýnek a svatbu nechceš...no nepřijde mi zrovna,že máš jasno
=====
Nejdřív děti (okolo 20 let) chceš,teď je nechceš,nejdřív se zasnoubíte,jakože svatbu chceš a pak mu vrátíš prstýnek a svatbu nechceš...no nepřijde mi zrovna,že máš jasno
13.04.2011 - 10:20
| Filtr
nochiola
» BARUŠKA.BÁRA
co se týče prstýnku tak vím, že tenkrát když jsem si ten prstýnek vzala že už jsem věděla že svatbu nechci to jsem podělala to dodneška vím...ale co se týče dětí tak ano s počátku jsem je s ním chtěla....on naopak byl ten kdo je nechtěl pak jsem začla pozorovat že v jeho rodině hrálo nejdříve především studium´, kariéra to byůlo pro ně nejdůležitější....pak dlouho nic ted má karieru, ale mě to přešlo.
13.04.2011 - 10:35
| Filtr
už zase ocelová žena
» BARUŠKA.BÁRA
Myslím, že právě už jasno má, ale ta komunikace o jejích plánech do budoucnosti fakt ok není
13.04.2011 - 18:30
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je predsa vec dohody s partnerom.Ak sa zhodnete na tom,ze nechcete deti,tak nemas co riesiť.Takze si to vyjasnite raz a navzdy a nie to odkladat jak "poliak sviatky".
=====
To je predsa vec dohody s partnerom.Ak sa zhodnete na tom,ze nechcete deti,tak nemas co riesiť.Takze si to vyjasnite raz a navzdy a nie to odkladat jak "poliak sviatky".
13.04.2011 - 22:21
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vikk009, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No, tak jsem si to se zájmem pročetla a pokud mohu, připojím to své Vím o čem píšeš... Já jsem nikdy nebyla ten typ, co by s nadšením pozoroval děti - jakékoliv, ať už z rodiny či cizí. Viděla jsem v nich povětšinou nevychované fracky - což často byli, díky tomu, že se jim rodiče nevěnovali. Působily na mě jako nejlepší antikoncepce Pak jsem začala žít se svým nynějším mužem, nejstarším ze tří dětí, tudíž logicky očekávání tchyně a tchána bylo veliké... Jenže já jsem svůj postoj nezměnila. Manžel - tehdy ještě přítel, děti chtěl, na druhou stranu respektoval mé rozhodnutí s tím, že řekl, že by ho to sice mrzelo, ale smíří se s tím. Začali jsme bydlet spolu v Praze, já si hledala zaměstnání a když jsem ho našla - lukrativní místo v bance, zjistila jsem, že jsem těhotná Nadšení se nedostavilo. Byla jsem zoufalá - udělala jsem si těhotenský test a skoro jsem omdlela - byla jsem zaměstnaná tři dny a chtěli po mě potvrzení od gynekologa, že nejsem těhotná nevím, zda se to děje ještě dnes, ale tehdy ano zoufalá situace, na potrat jsem náturu neměla, takže jsem se pomalu začala smiřovat s tím, že šťastné zítřky jsou v nenávratnu. K doktorce jsem ještě ani nedošla a začala jsem krvácet paní doktorka mě vyšetřila a řekla, že těhotná nejsem, jenže já měla pozitivní těhotenský test, takže bylo podezření na mimoděložní těhotenství, což znamenalo šupem do nemocnice. Byl pátek, a co se mnou, se mělo rozhodnout až v pondělí. Přes víkend jsem začala klasicky krvácet a tak se vše vyřešilo jakoby samo, žádný další zákrok třeba nebylo, bylo to na počátku těhotenství, a já tak odešla po neděli domů - s divným pocitem ale co, časem se to vstřebalo, já měla papír do zaměstnání a život šel dál. Stále stejný postoj k dětem, ikdyž už ne tak jistý, spíš - možná, někdy.... Roky ubíhaly a já jsem opět byla těhotná, tentokrát ne úplně nečekaně, prostě jsem si řekla, že co se má stát, stane se brala jsem to jako fakt a začínala jsem se těšit - jenže přišel samovolný potrat, tentokrát už ve vyšším týdnu opět nemocnice, tentokrát bylo potřeba zákroku a to, co jsem prožívala nebylo hezké začala zběsilá honba za dítětem... jenže to nešlo. Nakonec, po základních vyšetřeních obou, nebylo jiné cesty, než umělé oplodnění. Jenže pro mě to cesta není, takže do toho jsme nešli. Po několika měsících zmatku v sobě jsem dospěla k rozhodnutí, že nám prostě není dáno a můžeme být spolu šťastní i bez dětí. A jsem přesvědčená, že bychom byli. Nemyslím si, že žena bez dětí není plnohodnotnou ženou Jeli jsme ke kamarádce a ta měla už druhé dítě a já, když to viděla, konečně jsem to předeslala manželovi - echci děti - vzal to jako fakt a že si tedy budeme od příštího měsíce "dávat pozor" Jenže: já už v tom okamžiku byla těhotná Takže další "rána od života", prošla jsem si pochybnostmi, že nebudu dobrou mámou, protože jsem to vlastně nechtěla... zbytečné obavy, to mi věř Stačí přijmout, že věci se dějí jinak, než si naplánujeme Dnes mám děti dvě a vím, že bez nich bych ke spoustě věcem došla mnohem složitěji, přesto si stále myslím, že k čemu má člověk dojít, dojde, dříve či později. Samozřejmě jsem netušila, o co bych se ochudila, ale to jsem ani nemohla, dokud nezažiješ, nepoznáš Moje rada tedy je: udělej si sama v sobě jasno, co od života momentálně chceš, nench se citově vydírat, ujasni si, proč jsi s ním a hlavně mu to řekni na rovinu, zvlášť, když nemáte v komunikaci problém. Na druhou stranu se připrav na to, že se možná rozejdete. Nemyslím si, že jsi sobecká, jen přemýšlíš o věcech, o kterých mnoho žen nepřemýšlí nikdy nějaký důvod to má a nepochybuj o sobě, doboru mámou by jsi byla Tvůj přítel by si měl ujasnit, jestli chce víc Tebe nebo rodinu - Ten můj chtěl mě a proto má i tu rodinu
=====
No, tak jsem si to se zájmem pročetla a pokud mohu, připojím to své Vím o čem píšeš... Já jsem nikdy nebyla ten typ, co by s nadšením pozoroval děti - jakékoliv, ať už z rodiny či cizí. Viděla jsem v nich povětšinou nevychované fracky - což často byli, díky tomu, že se jim rodiče nevěnovali. Působily na mě jako nejlepší antikoncepce Pak jsem začala žít se svým nynějším mužem, nejstarším ze tří dětí, tudíž logicky očekávání tchyně a tchána bylo veliké... Jenže já jsem svůj postoj nezměnila. Manžel - tehdy ještě přítel, děti chtěl, na druhou stranu respektoval mé rozhodnutí s tím, že řekl, že by ho to sice mrzelo, ale smíří se s tím. Začali jsme bydlet spolu v Praze, já si hledala zaměstnání a když jsem ho našla - lukrativní místo v bance, zjistila jsem, že jsem těhotná Nadšení se nedostavilo. Byla jsem zoufalá - udělala jsem si těhotenský test a skoro jsem omdlela - byla jsem zaměstnaná tři dny a chtěli po mě potvrzení od gynekologa, že nejsem těhotná nevím, zda se to děje ještě dnes, ale tehdy ano zoufalá situace, na potrat jsem náturu neměla, takže jsem se pomalu začala smiřovat s tím, že šťastné zítřky jsou v nenávratnu. K doktorce jsem ještě ani nedošla a začala jsem krvácet paní doktorka mě vyšetřila a řekla, že těhotná nejsem, jenže já měla pozitivní těhotenský test, takže bylo podezření na mimoděložní těhotenství, což znamenalo šupem do nemocnice. Byl pátek, a co se mnou, se mělo rozhodnout až v pondělí. Přes víkend jsem začala klasicky krvácet a tak se vše vyřešilo jakoby samo, žádný další zákrok třeba nebylo, bylo to na počátku těhotenství, a já tak odešla po neděli domů - s divným pocitem ale co, časem se to vstřebalo, já měla papír do zaměstnání a život šel dál. Stále stejný postoj k dětem, ikdyž už ne tak jistý, spíš - možná, někdy.... Roky ubíhaly a já jsem opět byla těhotná, tentokrát ne úplně nečekaně, prostě jsem si řekla, že co se má stát, stane se brala jsem to jako fakt a začínala jsem se těšit - jenže přišel samovolný potrat, tentokrát už ve vyšším týdnu opět nemocnice, tentokrát bylo potřeba zákroku a to, co jsem prožívala nebylo hezké začala zběsilá honba za dítětem... jenže to nešlo. Nakonec, po základních vyšetřeních obou, nebylo jiné cesty, než umělé oplodnění. Jenže pro mě to cesta není, takže do toho jsme nešli. Po několika měsících zmatku v sobě jsem dospěla k rozhodnutí, že nám prostě není dáno a můžeme být spolu šťastní i bez dětí. A jsem přesvědčená, že bychom byli. Nemyslím si, že žena bez dětí není plnohodnotnou ženou Jeli jsme ke kamarádce a ta měla už druhé dítě a já, když to viděla, konečně jsem to předeslala manželovi - echci děti - vzal to jako fakt a že si tedy budeme od příštího měsíce "dávat pozor" Jenže: já už v tom okamžiku byla těhotná Takže další "rána od života", prošla jsem si pochybnostmi, že nebudu dobrou mámou, protože jsem to vlastně nechtěla... zbytečné obavy, to mi věř Stačí přijmout, že věci se dějí jinak, než si naplánujeme Dnes mám děti dvě a vím, že bez nich bych ke spoustě věcem došla mnohem složitěji, přesto si stále myslím, že k čemu má člověk dojít, dojde, dříve či později. Samozřejmě jsem netušila, o co bych se ochudila, ale to jsem ani nemohla, dokud nezažiješ, nepoznáš Moje rada tedy je: udělej si sama v sobě jasno, co od života momentálně chceš, nench se citově vydírat, ujasni si, proč jsi s ním a hlavně mu to řekni na rovinu, zvlášť, když nemáte v komunikaci problém. Na druhou stranu se připrav na to, že se možná rozejdete. Nemyslím si, že jsi sobecká, jen přemýšlíš o věcech, o kterých mnoho žen nepřemýšlí nikdy nějaký důvod to má a nepochybuj o sobě, doboru mámou by jsi byla Tvůj přítel by si měl ujasnit, jestli chce víc Tebe nebo rodinu - Ten můj chtěl mě a proto má i tu rodinu
13.04.2011 - 22:44
| Filtr
Najdise.cz
» miluška medvídková
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vikk009, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Hezky se to poslouchá, ale moje maminka často říkala, že děti byla její největší chyba v životě (a je z Tvojí generace), a hlavně chtěla dva kluky a já byla po bratrovi holka - no neštětstí.... takže o generaci to nebude, spíš o tom, že tehdy se nic jiného, než děti "nenosilo", osobně si myslím, že moje máma by byla bez dětí šťatsnější stálo mě to hodně sil, než jsem si k ní našla cestu, ale úplně od srdce to prostě už nejde Je super, že Ty jsi byla takovou skvělou mámou svým dětem jen si myslím, že to nebylo dobou, ale Tebou samotnou
=====
Hezky se to poslouchá, ale moje maminka často říkala, že děti byla její největší chyba v životě (a je z Tvojí generace), a hlavně chtěla dva kluky a já byla po bratrovi holka - no neštětstí.... takže o generaci to nebude, spíš o tom, že tehdy se nic jiného, než děti "nenosilo", osobně si myslím, že moje máma by byla bez dětí šťatsnější stálo mě to hodně sil, než jsem si k ní našla cestu, ale úplně od srdce to prostě už nejde Je super, že Ty jsi byla takovou skvělou mámou svým dětem jen si myslím, že to nebylo dobou, ale Tebou samotnou
13.04.2011 - 22:49
| Filtr
Najdise.cz
» milca333
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vikk009, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
já byla hodně zamilovaná a po dětech jsem netoužila každá jsme jiná, moje švagrová, tak když viděla malé dítě, skoro jsem slyšela, jak se jí spouští ovulace dneska má tři a nevím, nevím, zda nebude i čtvrté
=====
já byla hodně zamilovaná a po dětech jsem netoužila každá jsme jiná, moje švagrová, tak když viděla malé dítě, skoro jsem slyšela, jak se jí spouští ovulace dneska má tři a nevím, nevím, zda nebude i čtvrté
13.04.2011 - 22:53
| Filtr
Najdise.cz
» nochiola
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vikk009, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
citové vydírání NESNÁŠÍM!!!!!! já bych tedy měla jasno hned jenže já už mám taky něco za sebou no, holka, držím palce, ať to rozlouskneš a nelituješ
=====
citové vydírání NESNÁŠÍM!!!!!! já bych tedy měla jasno hned jenže já už mám taky něco za sebou no, holka, držím palce, ať to rozlouskneš a nelituješ
14.04.2011 - 07:56
| Filtr
Jojohana
» Janíčko Skútrista
Pro mne osobně je to nepochopitelné. Měla jsem dloholeté trauma, že jsem nikdy nedonosila druhé dítě. Dneska je to už za mnou.
Ale ženy, které děti opravdu nechtějí, neodsuzuji. Je to jejich svobodná volba. Jenom to nechápu.
Ale ženy, které děti opravdu nechtějí, neodsuzuji. Je to jejich svobodná volba. Jenom to nechápu.
14.04.2011 - 08:29
| Filtr
Nuna
» Janíčko Skútrista
Taky znám jednu,která děti nemá.
Setsakra se to na ní podepsalo
Pominu li to,že jde o vědomé a cílené potlačení pudů,tak snad je na tom pochopitelné všechno - každého svobodná volba.
Jen tady u autorky nevíme,jestli se skutečně do té kategorie žen "nematek" zařadí To se uvidí až mnoho let
Setsakra se to na ní podepsalo
Pominu li to,že jde o vědomé a cílené potlačení pudů,tak snad je na tom pochopitelné všechno - každého svobodná volba.
Jen tady u autorky nevíme,jestli se skutečně do té kategorie žen "nematek" zařadí To se uvidí až mnoho let
14.04.2011 - 21:03
| Filtr
Najdise.cz
» Jojohana
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nie je na tom nic zvlastne.Clovek je predsa tvor schopny meniť seba nie ? A tak nikdy žena nemusí ostat typickou ženou.V tom je práve sloboda života.Nie je predsa ucelom žit podla nejakej spolocenskej normy,ktoru vam vnucuje život ako taký.
Najhorsím faktorom v živote ludí je ono MUSÍM.To je doslova katastrofa takto žiť.Sposobuje to stresy,napetia,predsudky,frustracie atd.Vsade okolo seba pocuva clovek,že je taký ci onaky,zvlastny,cudacky atd.Ja som napr.iny ako moji rovesnici v mojom okolí.Mam uplne opacne myslenie nez oni,uplne iny svetonazor nez vecsina ludí.
Myslím,že správny vyvoj spocíva práve v tom,ze clovek zacne systematicky narušat zvyklosti a vžite presvedcenia,ktorymi žil doposial a ktorymi bol hlavne okolím ovplyvnovany.Zacne proste viac uvažovat,nez mechanicky žiť.Iba tak sa postupne vymaníš z obmedzení,ktore na teba šije spolocnost v ktorej žiješ.A prve obmedzenie je žiť podla slovka - musíš
Ty ako Býk si skor stavana na to ist zo stádom,preto je to mozno pre teba obtiazne pochopitelné.Ale tie ženy co poznam to beru ako normalnu vec v zmysle zmeny v ich živote.A ja ich plne chápem a prajem im to.
=====
Nie je na tom nic zvlastne.Clovek je predsa tvor schopny meniť seba nie ? A tak nikdy žena nemusí ostat typickou ženou.V tom je práve sloboda života.Nie je predsa ucelom žit podla nejakej spolocenskej normy,ktoru vam vnucuje život ako taký.
Najhorsím faktorom v živote ludí je ono MUSÍM.To je doslova katastrofa takto žiť.Sposobuje to stresy,napetia,predsudky,frustracie atd.Vsade okolo seba pocuva clovek,že je taký ci onaky,zvlastny,cudacky atd.Ja som napr.iny ako moji rovesnici v mojom okolí.Mam uplne opacne myslenie nez oni,uplne iny svetonazor nez vecsina ludí.
Myslím,že správny vyvoj spocíva práve v tom,ze clovek zacne systematicky narušat zvyklosti a vžite presvedcenia,ktorymi žil doposial a ktorymi bol hlavne okolím ovplyvnovany.Zacne proste viac uvažovat,nez mechanicky žiť.Iba tak sa postupne vymaníš z obmedzení,ktore na teba šije spolocnost v ktorej žiješ.A prve obmedzenie je žiť podla slovka - musíš
Ty ako Býk si skor stavana na to ist zo stádom,preto je to mozno pre teba obtiazne pochopitelné.Ale tie ženy co poznam to beru ako normalnu vec v zmysle zmeny v ich živote.A ja ich plne chápem a prajem im to.
14.04.2011 - 21:43
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Janíčko Skútrista, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Snad ta povzbudí tento prispevok od jednej ženy,ktora riesila podobny problem :
Ahoj všem,
řeším už nějakou dobu otázku dětí. Jelikož jsem se vtělila do ženského těla, tak mi asi nic jiného nezbývá. Budu psát otevřeně. Něco málo ke mě. Už od dětství jsem pátrač a ač z ateistické rodiny, tak jsem se modlila už jako dítě k bohu a koukala do vesmíru. Postupně jsem různě ztroskotala, ale zvládla jsem si život upravit do rozumných mezí (mám svůj byt, práci kde pracuji již sedm let, studuju a nějak výrazně nestrádám). Teď žiju už delší dobu bez kontaktu s "hledajícími" spíše v materiálním nastavení většího města které je celkem známé svým ateismem. Nějak mě však touha jít dál nikdy neopustila a tak sice přímo nemedituju, ale cvičím jinak. Teď k tématu. Dostihl mě věk, kdy pro mě končí ta hranice, kdy jsem ochotna mít dítě. Nikdy jsem po dětech netoužila, nezajímaly mě, nic mi něříkaly, možná naopak mě i vadily až na výjimky, to byly krásné děti s nějakou vnitřní září, ty mě přitahovaly, ale těch bylo opravdu málo. Někdy v září 2008 jsem otěhotněla a před vánocemi jsem o dítě přišla. Celých 69 dní těhotenství byly pro mě strašný stres a říkala jsem si chvílema co jsem to udělala, připada jsem si jako vězeň. Zároveň jsem však ten hrášek ve mě hladila omlouvala se mu za své sobectví. No to není teď tak podstatné. Teď jsem v situaci kdy se mám rozhodnot zda to budeme znovu zkoušet (už to trvá tři měsíce) a já mám strach že prostě nechci, představuji si, jak mě dítě a rodina vezme všechen můj prostor, jak mi vezme to ticho co miluju a do kterého utíkám, to je snad největší problém, mám ráda klid, z práce běžím domů a nechci nikoho vidět, nikomu na nic odpovídat ... čtu si, vařím si nebo tak něco. Ty otázky co si kladu jsou: jsem sobec když to takhle cítím? Musí mít žena dítě? Musím cítit vinu když ho mít nebudu? Co když mě zradí tělo a převáží ta touha v době když už ho mít nebudu moct? I když se cítím někde mezi mužem a ženou, ani v tom hledání se neprojevuju nějak žensky, mám ráda všechno zanalyzované, zažité, žádná bhakti to moc není.... co když mě tohle nastavení zradí. Navíc pro mě je opravdu nejdůležitější "duchovní život" a všechno to chození po rodinách a ty starosti co jsou v rodině, mám strach že by mě odvedly, navíc se pak chovám špatně, jsem protivná, protože nechci řešit nesmysly... aje mi pak špatně z toho jak se chovám... no nic, to bych se do toho motala. Ještě je tedy ve hře to, že partner děti chce a když řeknu ne, tak odejde.
viacej na :
http://forum.jitrnizeme.cz/viewtopi…
=====
Snad ta povzbudí tento prispevok od jednej ženy,ktora riesila podobny problem :
Ahoj všem,
řeším už nějakou dobu otázku dětí. Jelikož jsem se vtělila do ženského těla, tak mi asi nic jiného nezbývá. Budu psát otevřeně. Něco málo ke mě. Už od dětství jsem pátrač a ač z ateistické rodiny, tak jsem se modlila už jako dítě k bohu a koukala do vesmíru. Postupně jsem různě ztroskotala, ale zvládla jsem si život upravit do rozumných mezí (mám svůj byt, práci kde pracuji již sedm let, studuju a nějak výrazně nestrádám). Teď žiju už delší dobu bez kontaktu s "hledajícími" spíše v materiálním nastavení většího města které je celkem známé svým ateismem. Nějak mě však touha jít dál nikdy neopustila a tak sice přímo nemedituju, ale cvičím jinak. Teď k tématu. Dostihl mě věk, kdy pro mě končí ta hranice, kdy jsem ochotna mít dítě. Nikdy jsem po dětech netoužila, nezajímaly mě, nic mi něříkaly, možná naopak mě i vadily až na výjimky, to byly krásné děti s nějakou vnitřní září, ty mě přitahovaly, ale těch bylo opravdu málo. Někdy v září 2008 jsem otěhotněla a před vánocemi jsem o dítě přišla. Celých 69 dní těhotenství byly pro mě strašný stres a říkala jsem si chvílema co jsem to udělala, připada jsem si jako vězeň. Zároveň jsem však ten hrášek ve mě hladila omlouvala se mu za své sobectví. No to není teď tak podstatné. Teď jsem v situaci kdy se mám rozhodnot zda to budeme znovu zkoušet (už to trvá tři měsíce) a já mám strach že prostě nechci, představuji si, jak mě dítě a rodina vezme všechen můj prostor, jak mi vezme to ticho co miluju a do kterého utíkám, to je snad největší problém, mám ráda klid, z práce běžím domů a nechci nikoho vidět, nikomu na nic odpovídat ... čtu si, vařím si nebo tak něco. Ty otázky co si kladu jsou: jsem sobec když to takhle cítím? Musí mít žena dítě? Musím cítit vinu když ho mít nebudu? Co když mě zradí tělo a převáží ta touha v době když už ho mít nebudu moct? I když se cítím někde mezi mužem a ženou, ani v tom hledání se neprojevuju nějak žensky, mám ráda všechno zanalyzované, zažité, žádná bhakti to moc není.... co když mě tohle nastavení zradí. Navíc pro mě je opravdu nejdůležitější "duchovní život" a všechno to chození po rodinách a ty starosti co jsou v rodině, mám strach že by mě odvedly, navíc se pak chovám špatně, jsem protivná, protože nechci řešit nesmysly... aje mi pak špatně z toho jak se chovám... no nic, to bych se do toho motala. Ještě je tedy ve hře to, že partner děti chce a když řeknu ne, tak odejde.
viacej na :
http://forum.jitrnizeme.cz/viewtopi…
14.04.2011 - 21:48
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No já nevím,ale mám z toho co píšeš spíš pocit,že né,že bys nechtěla děti,ale spíš ti podvědomí naznačuje,že nechceš tohoto pána,ale to musíš vědět ty a né já.
=====
No já nevím,ale mám z toho co píšeš spíš pocit,že né,že bys nechtěla děti,ale spíš ti podvědomí naznačuje,že nechceš tohoto pána,ale to musíš vědět ty a né já.
15.04.2011 - 08:08
| Filtr
Najdise.cz
» Janíčko Skútrista
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vikk009, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
je těžké jít proti proudu a není to pro každého, ale stojí to za to jako bonus se občas stane, že se někdo připojí
=====
je těžké jít proti proudu a není to pro každého, ale stojí to za to jako bonus se občas stane, že se někdo připojí
15.04.2011 - 08:11
| Filtr
Najdise.cz
» Janíčko Skútrista
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vikk009, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
no, úplně se mi vybavila ta doba... zpátky se mi vrátily ta úzkost a nejistota, zmatek v hlavě, pocit, že mě něco někam tlačí, kam nechci...
=====
no, úplně se mi vybavila ta doba... zpátky se mi vrátily ta úzkost a nejistota, zmatek v hlavě, pocit, že mě něco někam tlačí, kam nechci...
17.04.2011 - 08:43
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Hanika67, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To to je zásadní v čem se rozcházíte,,,nejsi ještě vyzrálá a možná to není TEN partner.Příjde možná jiný a věř ,že totalně popřeš cos tady psala a budeš chtít obojí nebo dozraješ ,změníš názor ,ale aby už nebylo pozdě,může nastat únava ve vztahu.
Není u tebe ještě pravý čas a u něj ano . A možná se setkáte někdy v budoucnu a ten vztah dokončíte,,ale on bude mít za sebou už to manželství,ty děti.
=====
To to je zásadní v čem se rozcházíte,,,nejsi ještě vyzrálá a možná to není TEN partner.Příjde možná jiný a věř ,že totalně popřeš cos tady psala a budeš chtít obojí nebo dozraješ ,změníš názor ,ale aby už nebylo pozdě,může nastat únava ve vztahu.
Není u tebe ještě pravý čas a u něj ano . A možná se setkáte někdy v budoucnu a ten vztah dokončíte,,ale on bude mít za sebou už to manželství,ty děti.
© 2007-2024 Najdise.cz