Která kniha vás v životě nejvíc oslovila? - Diskuze a zkušenosti

Pampeliskaa Mě asi nejvíc na Londona nezvyklá kniha TULÁK PO HVĚZDÁCH, potom všechno od Hesseho...Hermanna. Dokonce i jeho pohádky, které svého času u nás vyšly tuším iba vo slovenčině. Podivuhodné posolstvi z inej hviezdy..sa to volalo:-)
A ještě mám ráda knihu od Marlon Morganové, Poselství od protinožců, ale když se chci zasmát,sáhnu suveréně po Bety Mc Donaldové a nebo po klasice..Saturninovi. To je ten laskavý nevtíravý starý dobrý humor. Ale třeba Jak jsem vyhrál válku, tak u té se taky dobře nasměju.
A ještě jedna kniha, kterou mám moc ráda je ze 70tých let a napsal jí zrzavej Tom Robins a jmenuje se Zátiší s Datlem. Má v úvodu Motto: aneb jak to udělat, aby láska vydržela. Je v ní spousta hezkých postřehů.Je úžasná.

Pampeliskaa » Freja Jé, dnes jsi mi cinkla tím videem na strunku a teď znovu. Pamatuješ na Kovaříka, jak nádherně Hraběte recitoval. Uajííí, ještě dnes se mi po tom stýská. Dokonce jsem si tenkrát koupila desku a točila jí do kolečka a věř nevěř, já tu desku ještě mám. Hele a mám i tu, co byla na začátku toho videa. Porta 86.

Pampeliskaa » adelaida To stou knihovnou umím pochopit, protože jsem podobně přišla o 4 krabice knih jen proto, že můj bývalý muž neměl čas na to, aby mi vyrobil regály na knihy a tak se po stěhováni ocitly knihy na půdě a přes zimu do nich napršelo a zplesnivěly. A na jaře jsem se tím probírala a opravdu brečela...jo. Ale dnes už vím, že všechno je jinde.

Freja » Pampeliskaa já jí mám taky,akorát gramofon už není...(myslím toho Kovaříka)

Freja » Pampeliskaa Poselství od protinožců,Saturnin
Bety McDonald jsem nějak nikdy nepřišla na chuť,asi mám radši mužský humor,já se nachlámala třeba u Šabacha ...

Pampeliskaa » Vokurka Hadovka Jéé, prsatý muž a zloděj příběhu...náš ústeckej Formánek.. to jsem taky četla a líbilo:-)

Pampeliskaa » r.radik Od Fulghuma snad všechny. JE tu nějaký ZNALEC FULGHUMA? Mě se strašně líbila povídka MOZEK. Ale protože jsem to měla kdysi půjčené z knihovny, nemůžu se už podívat v které knize to bylo. Jen mě neskutečně nakopla. Najednou jsem cítila vůni babiččiné předsíně, vůni šuplíků s potřebama na čištění bot, na čož byla babička pedant. Se špinavejma botama nás nikam nepustila a nehty musely být taky tip ťop:-)))