Ahoj mám kamaráda co jsem mu otevřela srdíčko a naučila jsem ho kráse z maličkostí.. Bohužel i, když se o to snaži tak dneska mi napsal zprávu a to takovou, že mě to spíš upřímně vyděsilo než uspokojilo...Napsal ,že mu chybí jeho moc a síla... Že je na druhou stranu štastný a nelpí nad malichernostma ale na druhou stranu mu chybí ten pocit neboli moc ,kterou měl s dětství.. Řekl nebo spíš napsal,že ted už se lidem mstít nebude,že se snaží každému odpustit a už dál nic neřešit ale až příští život.. V odkazu je minulí příspěvek ,který na tohle všechno navazuje...Potřebovala bych poradit, jak to vše zvládnout pač mi na nem záleží ale tohle mě děsí...http://diskuze.najdise.cz/prispevek…
Nikišátko
» Freja
Protože je to člověk na kterém mi záleží a protože ho znám x let... protože to byla moje prvníí láska z děství a protože me hodne naucil ... a také proto, že nechci aby byl zatracený.