tak jsem zde opět po měsíci...svátky jsme přežili, s manželem stále bydlíme pohromadě. Bohužel jiné změny jsem se nedočkala, stále si volá a píše s onou slečnou milostné sms, dokonce jsem zjistila, že jí začal platit telefonní účet. Odejít nechce, prý čeká až se s dětmi přestěhuji do nového domu. Ale já to nezvládám, snažím se s láskou, pohodou a úctou a on mi do očí lže a vymýšlí si...sráží se v mých očích níž a níž...přesto v nás věřím a doufám, jsem blázen, přiznat si to, že už je snaha marná...
Bublinka71
» Dvorda
Já v tomto souhlasím.Moje manželství bylo před krachem a můj muž si sice nenašel milenku,ale když se vrátil z cest tak měl hodně dohánění s chlapama u piva.Říkával mi:kam bys asi tak šla...A já se jednoho dne sbalila a šla i s dětmi...pak je to na delší vyprávění.To se stalo před 10 lety,dva roky jsme spolu nebyli,ale spoustu věcí jsme si vyříkali a jsme spolu rádi a jak řákává můj muž: mamino,klidně se budeme hádat,ale už ne utíkat...Ale chtěla jsem vlastně říct tohle,říkal mi,že vůbec nejhorší bylo se vrátit třeba po měsíci z cest domů a tam nikdo,a když mu zaměstnavatel nezaplatil nemohl si vzít ani děti na víkend a najednou nebyli ani ti kamarádi od piva....Ale já popisuji konkrétní příběh a asi každý z nás reaguje jinak...