Dnes jsme s kolegou diskutovali o jednom člověku, nazvěme ho třeba X. Já i kolega jsme se několikrát s X dostali do konfliktu a já se s X navíc vícekrát i pohádala. Evidentně X nemá rád mě a já nemám ráda jeho. Přesto, když se s X potkám, vždy se usmívá, tváří se jako by jsme byli nejlepšími přátely a nikdy se nic nestalo, zeptá se jak se daří, mluví o počasí apod. A teď k diskusi s kolegou:já pana X označila za pokryteckého - vnímám to tak, že se chová jinak, než co cítí, že se přetvařuje a není upřímný. A to mi děsně vadí. kolega pana X obdivoval za to, že i přesto, co k nám X cítí (nesympatie), dokáže se natolik ovládat, že to nedá najevo.Přiznávám, že tento úhel pohedu mě nenapadl. Celý den přemýšlím na tím, co je lepší? jaký úhel pohledu zvolit? co upřednostnit? Dívat se na něj jako na pokrytce, nebo ho obdivovat za sebeovládání? Já vždy upřednostňovala upřímnost, nesnáším přetvářku, je to důvod toho, že s lidmi nevycházím? Měla bych se naučit sebeovládání a vzít si příklad z X?Co volíte vy? jaký je váš přístup? prozradí někdo?
už zase ocelová žena
» Buddha/2
jj, ta komunikace přece nemusí vždy (nebo často) končit vůbec hádkou, zkus si to s ním, kdyby došlo na lámání chleba vyříkat v klidu, s nadhledem a uvidíš. Tak bude jistě lepší
Bublinka71
» už zase ocelová žena
to je také fakt,ono opravdu záleží jak je vyhrocená situace,apod...hádka to vlastně není řešení...já popisovala svou konkrétní situaci,kdy tento usměvavý člověk byl sprostý a hrubý,hold mu došly rozumné argumenty...a ačkoli to ve mě vřelo,mluvila jsem s ním stále stejným tónem,což ho opravdu dost vyvádělo z míry....danou situaci jsem ustála "hrdině" ,aspoň dle přihlížejících,což o obecenstvo jsem vůbec nestála,chtěla jsem věc řešit v klidu,musím také ale dodat,že jsem z toho nemohla několik nocí spát Někteří mi nevěřili,že s tímto člověkem mohou mít problém....časem to poznávalo víc lidí na sobě a měnili názor...Ono těžko radit,třaké si nerada dělám problém,ale já už to nemohla ustát...A co myslíš,jak se ten člověk chová? Dál mě zdraví s úsměvem ale jinak jsem pro něho "póvl" Ale co už,ať se užírá sám