Hodně často se mi stává, že se v noci probudím pocitem jako by mne někdo tahal z mého těla. Vždy jsem se snažila bránit překřížením rukou a nohou. Stává se to, když spím na zádech nebo na boku, bojím se toho,tak raději spím na břiše - to se mi pak nestává. Nevíte oč jde? mám se toho bát? jako by vás někdo se snažil vytáhnout z vašeho těla, prosím poraďte jestli s tím také máte zkušenost
Burlesque
Mě se toto donedávna také stávalo. Nemohla jsem se u toho navíc ani pohnout, nebo promluvit. Doktoři říkají, že je to spánková obrna. Probíhalo to tak, že mě nějaká bytost rvala ven z těla a nemohla jsem se vůbec bránit. Vždycky jsem věděla a někdy i viděla, že za tím je někdo, kdo se o to pokouší. Jenom jednou se mi stalo, že bych něco takového udělala vědomě - ve snu jsem meditovala a najednou jsem začala opouštět tělo a byl to krásný pocit. Najednou se tam ale zase objevila nějaká bytost a vše se obrátilo - strach, nepříjemné pocity, nemohla jsem se pohnout, promluvit, nic, hrůza na entou, rvala mě ven, ale to už jsem nechtěla.
bimbulka.j
» Burlesque
Ahoj,prosímtě ničeho se neboj, příjmi to,že jsi opravdu duchovní bytost a tvé tělo je pouze chrám duše.Sama píšeš že to bylo moc hezké, když jsi to jednou už prožila. Jsou to bytosti světla a chtějí tvou duši nadále rozvíjet. Vše je jen a jen na tobě. To ,že to dál nechceš, je tvá volba na kterou máš plné právo. Nemáš se zde naučit překonat strach?Mněj se moc moc hezky
Burlesque
» bimbulka.j
Věc je taková, že tyto stavy jsou úplně jiné, než to, co jsem prožila před lety a tělo skutečně na moment opusitla. Tenkrát to bylo velmi rychlé, holka mě při jedné šarvátce bouchla hlavou o zeď a šup, byla jsem venku. A pak jsem potkala bytost, ze které šla láska, mír a klid, cítila jsem jenom blaženost. Kdežo v těch snech mě někdo pomalu rve ven a cítím přitom strach a hrůzu, navíc nemohu ani promluvit, pohnout se, napůl při vědomí, napůl spím. Mám strach z těch bytostí. Nevím, jestli jsem to už nepsala, jednou se se mnou takto i přišel rozloučit člověk, který mě leta pronásledoval. Když umíral. Bylo to přímo děsivé. Jinak děkuji za moudrá slova - ano, je to tak, toto tělo je chrám duše a my jsme ta duše, co je v tom těle.