spása, ako nezvratitelný výsledok života každej bytosti. - Diskuze a zkušenosti

Nadvezujem tymto clankom na vlakno Stará duše, mladá duše.Clanok pojednava a popisuje princíp evolucie a involucie z fyzikalneho hladiska.EVOLUCE coby degenerativní proces je v podstatě starobylá a poměrně dobře známá záležitost. Evolucí se chápe vzestupná fáze parabolického pohybu, který opisuje tzv. monada na své cestě za naplněním životních zkušeností. Tato parabola má i svou sestupnou, INVOLUČNÍ fázi.Začátek a konec tohoto parabolického pohybu je v téže základně, která pro nás představuje ticho před jakýmkoli vznikem, ticho, ovšem s potenciálem k tvoření pohybu, parabrahman, nebo, chceme-li, absolutní předtvůrčí bytí ve svém pasívním aspektu. Jelikož samo absolutno v sobě zahrnuje i pohyb, emanuje ze sebe stvoření, které je jeho aktivním aspektem.A tak v první fázi tohoto pohybu je mladá, prvotní bytost ještě prosta jakýchkoliv zkušeností a tím také i znečištění. Její tělo je světelné a nehmotní. To, čím je odlišena od prvotního potenciálu, který ji ze sebe vypudil, je její touha po odděleném prožívání, po individualitě, která se v této fázi jeví být velice příjemnou existencií. Tato prvotní touha pak způsobí pozvolné propadání do světa hrubšího a hrubšího prožvání, až se tělo stává hmotným útvarem a biologickým bytím. To se dá vidět jako degenerativní výsledek pohybu životního vehikula po stoupající parabolické dráze směrem od svého epicentrického silového středu. Následkem svého vzdalování narůstá utrpení a tření způsobujíc toto utrpení, a také narůstá i nevědomost a zapomění původního stanoviště odkud pohyb vzešel. A protože se monada pořád vzdaluje a ztrácí již pevnou půdu pod nohama propadá do stále hrubších vibračních oblastí, které samy o sobě podmiňují stupeň hustoty těl obyvatelů těchto oblastí.Tenhle parabolický vzestupný pohyb ztráci svou kinetickou energii čím déle se nachází od středu a tření okolí následkem větší hustoty okolí působí na pohyb brzdivým vlivem. Urychlení kdysi tak veliké se po dlouhých eonech vyrovnává a nastává vyrovnání kinetické energie pohybu s gravitačním působením zdroje. V bodu, kde to nastane se odehraje změna a obrácení pohybu, který dosud vytvářel evoluční tzv. rozvoj (degeneraci světla na hmotu) a bytost, nemaje dále již žádnou kinetickou energii prvního urychlení je již dále jen vtahována zpátky involučním charakterem působící slou gravitace zdroje. Involuci, dále chápejme jako skutečnou evoluci ducha, která je vlastně degenerací hmoty, čili, jejímu zpětnému navrácení do energetického skupenství.Tento parabolický pohyb, po kterém se pohybují všechna živá vehikula je nezvratitelný a nevyhnutelný , definuje veškerý život a vše je mu podřízeno (!). Na konci tohoto pohybu jsou již všechny karmické následky první fáze zrušeny a touha po prožívání diferencovaných obsahů vědomí VY-žita. Toto vyžití je vlastně nirvánou a uspokojením všech tužeb eliminací energie z které tužby emanují jako např. tepelná energie vzniká z prostého tření dvou předmětů.