Ahoj ja se omlouvám,že mám pořad nějaký dotaz ale strašně by mě zajímalo jestli nemáte s tímhle zkušenosti a popřípadě byste mohly poradit. Mám dlouholetého kamaráda, poslední dobou si povidáme o nás o tom kdo jsme a proč jsme tu.. A oba víme ,že každy z nás má opak vlastností, které nas na sobě zajíímají.. Já mám pocit v sobě, že umím milovat, v každém vidím to dobro a umím tu pomocnou ruku podat několikrát.. když jsem na dně vím proč a vím,že se z toho dostanu... A to on na mě obdivuje.. Ale já u něj cítím, že on tohle nedokáže a když jsem mu vysvetlovala proč máme společnou cestu najednou začal být nervozní a řekl mi ,že jsem se povyšovala a ,že jsem se rouhala. A že něco temneho bylo nademnou a on to silou vůle zapudil.. Že kdykoliv něco řekne ,že se mu něco nedaří, třeba něco zapojit, otevřít... a tak..
ardente
Keď si mu to povedala,nechcel si to priznať,pretože to bral ako útok z tvojej strany na jeho osobu,keďže ty si v tom vzťahu tá obdivuhodná,a on ten opak... zranilo ho to,a mal potrebu ťa zraniť naspäť..Môžno mu len nevyhovuje štýl akým sa s ním o týchto veciach rozprávaš.. on ti dáva ten pocit,ktorý ťa vynáša nahor,obdivuje ťa,tvoje sebavedomie pri ňom rastie,a možno by si mala aj ty nájsť niečo na ňom,čo je skvelé a hovoriť o tom.Určite aj on má vlastnosti,ktoré sa ti na ňom páčia.