Po 8 letech manželství a 10 letech společného vztahu, kdy máme 2 krásné holčičky (2 a 8let) mi manžel napsal před 2 měsíci dopis, že se naše cesty rozešly, že nám to prostě nevyšlo. Jak byl nešťastný již 2 roky a trápil se. Já myslela,že je to zásah - krize, která nám má otevřít oči, začít spolu více komunikovat,zlepšit manželství, naše životy...Po měsíci jsem zjistila, že má jinou,kterou znám...Nic spolu neměly, ale on ji miluje. Prý to jen urychlilo náš rozchod. Vždyť mi nedal šanci! Nám!Naší rodině.Už nevím, jak dál,je věřící a určitě ho to trápí, ale přesto to neukončil. Volají si, píšou a mě to doma jen zraňuje.Je chladný, odměřený.Děti miluje , proto asi je stále u nás...ale co já?Miluju ho a nevím co dělat.
((*lvice*))
Já vím, ono se to hezky říká..... Když je člověk sám (myslím bez dětí) je to jiné. Taky jsem byla radikální dokud jsem neměla děti. Když chce jít, ať si jde níkdo ho nedrží....Ale když jsou děti....... stále to bude jejich otec a stále budeš muset řešit...
ráda bych Ti poradila....sebrat se a zkusit začít žít sama....bez něho.... užívat si ..... starat se o sebe.... sportovat....jen mít na to mít sílu...
moc s Tebou soucítím a doufám, že se ten tvůj probere a začne si vážit toho, co má.....
Teď někde říkali, že nic nepřitáhne chlapa zpět k manželce jako přemíra milenky.... Radili odjet a on znistí, co (tedy hlavně kdo)mu v životě chybí....
Jestli máš sílu (nechat mu děti - ať se stárá) a odjet, tak to zkus.... Nemáš co (jeho) ztratit....