 miluška medvídková (* 11.4.1959) Žena
to musí mít těžký život, někteří to i nezvládnou a skončí to, jen si to namlouvají. Věřím, že to je z minulých životů. Jestli si to přečte Bhakti, myslím, že by ti řekla víc. Já ti řeknu, co má podle knihy České horoskopy. Den narození 10.6. den snů a vizí Tito lidé v sobě mají velkou schopnost předvídat, jsou obdařeni jasnozřivostí nebo silně rozvinutou intuicí. Jsou ale snadno ovlivnitelní, zejména lidmi, které mají rádi, a tak se od nich necají snadno přesvědčit. Všechny největší chyby, které v životě udělají, budou pramenit právě z toho, že poslechnou rady někoho jiného a nedají na svůj vnitřní hlas. Ten je nikdy v životě nezklame. Tito zrozenci by si nikdy neměli nechávat pro sebe své sny a tušení, mají dar odvracet neštěstí od druhých.
Tak mě to připadá, že třeba tuší, že by tu nemoc mohl mít. Nemá třeba nějaké příznaky podobné?
Příznaky
K úbytku dopaminu dochází pozvolna a výskyt specifických příznaků může nastat až po mnoha měsících od prvotního poklesu této látky v mozku. Vzhledem k výše uvedeným podmínkám množstevního úbytku buněk tvořících dopamin, se zprvu objevují pouze necharakteristické příznaky. Rozvoj samotné Parkinsonovy nemoci pak indikují zejména čtyři typické příznaky související s poruchou hybnosti.
Mezi necharakteristické příznaky, z kterých ještě nelze přesvědčivě určit počínající onemocnění Parkinsonovou nemocí, patří zejména pocit těžkosti v rukou a nohou, bolest v oblasti zad a ramen, spánkové poruchy, zácpa, pokles výkonnosti (např. i sexuální), sklon k depresi, změna hlasového projevu v tichý a monotónní, nebo zhoršení písma.
Typické příznaky, na kterých se největší měrou podílí nedostatek dopaminu a jeho role v komunikaci s pohybovým aparátem, představují čtyři základní, dobře pozorovatelné projevy.
Třes (tremor) – Vzniká na základě nedostatku dopaminu v bazálních gangliích. Za normálních okolností by dopamin působil tlumivě, při jeho nedostatku převažuje vliv jiného transmiteru – acetylcholinu. Ten má naopak zpravidla účinek budivý. Chybějící tlumivé působení dopaminu pak způsobuje výkyvy pohybových funkcí, které se projevují právě třesem. I když u malého počtu pacientů s Parkinsonovou nemocí se tento příznak vůbec nevyskytuje, jde o nejznámější a nejvíce charakteristický projev této choroby. Jako takový se třes ovšem vyskytuje i u řady jiných onemocnění a nelze jej proto považovat za jednoznačný ukazatel umožňující určení diagnózy. Parkinsonovský třes má však několik základních charakteristik. Nejčastěji jej lze pozorovat na končetinách, případně na bradě, hlava bývá postižena jen vzácně. V počátku se zpravidla objevuje na prstech u rukou, přičemž na jedné straně těla bývá výraznější. Později seobvykle šíří i na stejnostrannou dolní končetinu a následně i na opačnou stranu těla. Třes se zpravidla projevuje v klidové fázi, tedy v okamžicích, kdy se pacient nepohybuje a ruce mu volně spočívají podél těla, případně na podložce. Při aktivním pohybu rukou se třes mírní nebo úplně mizí. Výrazněji se může projevit v závislosti ne změně emočních stavů – při úzkosti, strachu, radosti, očekávání apod.
Svalová ztuhlost (rigidita) – I tento příznak Parkinsonovy nemoci se zpravidla z počátku projevuje pouze na jedné straně těla a jako většina hlavních příznaků této nemoci souvisí přímo s nedostatkem dopaminu v mozku, respektive v bazálních gangliích. Projevuje se zvýšením svalového napětí oproti normálnímu stavu. Takto postižený sval pak vykazuje při aktivitě zvýšený odpor, který je ze strany pacientů někdy definován jako pohyb prováděný pod vodou. Již v počátcích nemoci sebou tento příznak může přinášet bolestivé stavy, nebo pocit nepříjemné tense v oblasti ramen či zad. U pacientů lze pozorovat obtíže při pokusech dovést pohyb do krajní polohy, případně napadání na jednu končetinu. Postiženou skupinu svalstva se pacient snaží přirozeně šetřit, čímž dochází naopak k přetěžování svalů jiných a k výše zmíněným stavům. |
|